Pohled do jednoho z útulků. Je velice naplněný, ba až přeplněný, jakož i hojně navštěvovaný. A také mnohým i dosti známý. I autor tohoto ,,nákuku" v něm přebývá, i jej navštěvuje. Není divu. Nakonec, kdo by odolal, že.
Specifika útulku jsou jeho uživatelům i návštěvníkům známa. A mají i svá pravidla, ba přímo regule. Pobyt i návštěvy jsou ovšem dobrovolné. Že je mnohdy kontakt jak mezi uživateli, tak i návštěvníky, to je též dostatečně známo. Jde v podstatě o ,,interakce", někdy až kontrakce. Atˇ jednotlivé, tak i až skupinové, což též není nijak nové. A že v onom útulku lze nalézt tvory kdejaké, někdy ba až mýtické, ani to v onom útulku není žádnou vzácností. Mnozí pak jsou obdařeni kdejakou cností, tepající necnosti. A to dosti. Pochopitelně jiných, ač obdobně, jen, tedy dle těch tepajících, v opačném gardu činných.
Těžko, přetěžko musí býti takovýto útulek spravovati. Vždytˇmusí to být těžší, než pro mnohé rodiče, atˇ mámy, či táty. Jinak, nejni útulek jako útulek. Zde, atˇ ,,obyvatel" jeho, či ,,jen" návštěvník, totˇ skoro rodina, atˇ roštˇák je, či jen, rádoby hrdina. Inu, tak asi.
Snad správci útulku tohoto skousnou tento článeček. Anebo, jeho autorovi, ač nejni a nikdy majorem nebyl, neudeří tím i jeho poslední hodina. Ač jistě i tací našli by se, co by to i jemu přáli. Tedy, asi, zdali. Zakázt návštěvy, ba pobyt i v tomto útulku? Důvod by se našel jistě.. Třeba i za potulku, či jenom za nadpis onen. V titulku.
A jináčej. Netvařte se příliš kysele. Tak Všem. ŠtˇASTNÉ, A HLAVNĚ VESELÉ. Vánoce, ale i dny další. Windffouss
