Čekání na Godota?

Někdo s úsměvem jen. Jiní zas se šklebem až, atˇ natěšeného, či vzteklého idiota. Čekají.  Na koho? Přec na toho, dle těch, či oněch, jediného správného. Godota.   

  Čekání na Godota se neobrací s jednoznačnou a ucelenou odpovědí. Spíše naléhá (?) krutými (?) otázkami, na něž se můžeme pokoušet hledat odpověď. Svou a vlastní! Spočívá i v tom, že dává i otázky o smyslu vlastní existence. Jistě, že jak komu a jak pro koho.                                                                 Marnost nad marnost. Jak na stěnu když  hází se. Hrách. Já radši taky asi zůstanu. Jen tím tulákem. Po hvězdách.  Nakonec, jsem na to vskutku již dosti dlouho mlád. To, teda zatím , ale, na každej pád. A na Godota nečekám. Vždytˇ nejednou i sám sobě jsem jím byl i jsem přec i já sám.

,,Žít znamená pozvolna se rodit. Bylo by to trochu příliš pohodlné, kdybychom dostávali hned všechno sušší" (Antoine de Saint-Exupéry).  Tak tak. Vymáchat, pak vyždímat a tak. Jen s tí věšením ... Windffouss    P.S.: proč toto ,,dílko" právě dnes.? Inu. Třeba i proto, že stále někde někdo řičí, ba až i štěká. Jak  vzteklej. A nejen pes. Tak bývalo, tak je a tak i bude. Ale atˇ. A atˇ je jako. Latˇ. Snadˇ. J.A.J.   P.P.S.: zde ukázka ze hry ,,Čekání na ...", odkaz viz.: https://www.youtube.com/watch?v=9HPb48amc4wP.P.S.: písničku lze spustit kliknutím na odkaz v okně videa. Díky za pochopení. J.A.J.