Babylon v nás i okolo nás

Čím více je člověk starší, tím více ustupuje od černobílého vidění světa - Karel Kryl. Co k tomu dodat?  Za mne dovolím si jen málo. Musí být také schopen, ale vůbec i ochoten k tomu dozrát! A to se mnohým příliš nechce.

 Holt puberta dosud u mnohých ještě neodezněla. A to dospívání bude asi ještě na generace. Navíc silně ovlivňované současnými událostmi jak na Evropské tak i světové scéně O způsobech jejich ,,prezentace" ani nemluvě. Dtto i o minulosti i historii vůbec.

 Do demokratické společnosti patří všechno. Téměř. Tedy i svobodné vyjádření. Každého. Jen ony hranice svobodného projevu mnohdy překračují i tu demokracii samotnou. A nejvíce o demokracii křičí, až řvou především ti, kteří tu hranici překračují. A sami, mnohdy na více ani nemaje, neb na více v nich ani není, to pak chtějí za demokracii vydávat. Pokud někdo neví, kde že jsou, měl by se ptát především sám sebe. Např. i tam, kde místo argumentů a výměny názorů nastupuje vulgarita, vyhrůžky, nálepkování jiných, posléze pak nejednou hrozící i použitím násilí, až brutality. Tam ovšem musí i na obranu demokracie přijít i adekvátní obrana. A i tam pak má, ovšem po právu, své místo i užití odpovídající síly.  Vyjádřeno polopaticky: Na hrubý pytel patří hrubá záplata! Což ovšem nejvíce zase vadím těm, kteří se demokracií tak moc ohání. Ač mnohdy právě tací nejednou i ,,na holou“ by zasloužili! Tak ještě trošku ,,toho“ Kryla. Stále aktuálního. Velmi. Nakonec i proto  leckomu stále i příliš nevonícího. A to je dobře!

Babylon - Karel Kryl

Když hrdost s prasaty se válí na kompostě,
v korytě perly jsou a nouze v podhradí,
jdu s tebou, plešatý, po babylonském mostě,
pod bledou kulisou na temném pozadí,
jdu s tebou, plešatý, po babylonském mostě,
pod bledou kulisou na temném pozadí.

Tvá ruka chvěje se, snad strachem nebo touhou,
v podpaží zvlhla jsi, jen chvíli od klína,
na špatné adrese, kde kdekdo chce být slouhou,
kde všichni souhlasí a každý proklíná,
na špatné adrese, kde kdekdo chce být slouhou,
kde všichni souhlasí a každý proklíná.

Ach, lásko, co se s námi stalo, vždyť blbství zívající
nám véčka prstů vzalo i světlá světla svící,
a správci staronoví dál v kalné vodě loví,
zvuk mincí mezi slovy, co říci, co říci, co říci?

Amora bez luku už překřičely žestě,
v hospůdce se sloupy si se mnou víno dej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi ke koupi, já nejsem na prodej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi ke koupi, já nejsem na prodej!

 Mnozí by rádi dělali permanentní revoluci. O to se už snažil kde kdo. Např. i Che Guevara. A jak dopadl. To víme všichni (K.K.). Zkrátka, není nad permanentní ,,revolucionáře“. Jsou lehce k poznání. Velice. Stejně tak, jako za koho ,,kopou“. Obzvláště pak ti ,,profirevolucionáři“.  Smozřejmně vždy ti ,,výhradně“  z přesvědčení. Skoro.  Otázkou je, zda toliko z vlastního, či kohosi jiného. A to není nepodstatné!  Windffouss

                17.11. 15                                                           George Anthony