17. listopady – ohlédnutí

. Kolikpak lidí si dnes uvědomí, co všechno se k 17. listopadu váže. A kdo si jak dává vše do jakých souvislostí. Kdopak jak zná dějiny Naší Vlasti? O dějinách Evropských i světových ani nemluvě.

-------------------------------------------------------------------------------------------------

17.listopad 1939    

Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.

Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ

Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student lékařské fakulty UK Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček.

Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Pohřeb Jana Opletala se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami. Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých[pozn. 1] vysokých škol na dobu tří let,[pozn. 2] zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.[8]

 Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto, celkem  1500 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.

 Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.

-------------------------------------------------------------------------------------------

17. listopad 1989

Sametová revoluce (slovensky: nežná revolúcia, česky též někdy něžná revoluce) je označení období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi.

Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli demonstranti napadeni Veřejnou bezpečností, nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Pro svůj nenásilný charakter se tato revoluce označuje jako „sametová revoluce“. Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použíto násilí, výsledkem byla hluboká, revoluční, celospolečenská změna.

• 17. listopadu – studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
• 20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 tisíc předešlých dnů na půl milionu
• 27. listopadu – generální stávka v Československu
• 28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ, že se vzdá mocenského monopolu.

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Takže Vážení! Kdo si uvědomujete, v čem a proč je pro nás onen 17. listopad tak významným dnem. Kdo si uvědomujete, v čem spočívá význam místa, zvaného Albertov? A  proč! A jak moc a proč by si měl kdo onoho data, ale i onoho místa vážit. Co, kdo, ale i kde je hodno patřičné úcty a připomenutí? A jak si kdo vážíte NAŠÍ historie? A umíte to  patřičně, s pietou i úctou dát najevo? Alespoň tichou vzpomínkou a vyjádřením patřičné úcty? Nakonec, mnohé z toho, jak kde a jak kým, to bude jistě i leckým i lecjak prezentováno. Ale i to nám ono datum jistě ukáže!  Nakonec, i to bude jistě v lecčem leckoho vizitkou!

P.S.: Strýc autora, mladší bratr autorova otce, byl v r. 1939 též jedním ze studentů, kteří tehdy skončili v nacistických koncentrácích!

(K přehledu historie, ač autorovi z pochopitelných důvodů známé, použity výňatky z Wikipedie)

Pokud by se snad zdálo někomu podivné přiložení československé hymny, nechtˇ si uvědomí, kdy a proč se který z ,,oněch sedmnáctých listopadů konal! I to je nedílnou součástí  historie NAŠÍ VLASTI! J.A.J.

            16.11.15                                                     George Anthony