Pro dokonalý vztah musíme nejprve nalézt dokonalost sami v sobě...

Často hledáme a čekáme na toho dokonalého partnera, skvělé doplnění nás, naší osobnosti. Ještě častěji ale nepřijdeme dokonalí ani my sobě. Jak pak můžeme očekávat dokonalost od druhého? 

Chceme ho mít jako doplnění našich mezer a nedostatků? Abychom jej natolik přivázali k sobě, že každé vzdálení nebo nedej bože jeho ztráta v nás opět vyhloubí ty „zaplácnuté díry“ a to často ještě hlouběji než předtím, kdy do našeho života vstoupil. Protože si zase přijdeme o kus nedokonalejší a neschopnější, když si ani nedokážeme udržet partnera, vztah. Protože „můžeme být rádi, že s námi vůbec byl“, s námi, tak nedokonalou bytostí. Ale takovým přístupem jen budeme dál a dál prohlubovat naši zdánlivou nedokonalost.

Nikdo není dokonalý a zároveň každý je. Každý je jen takový, jaký je. Každý je originál. A tak zapomeňte na jakékoliv srovnávání s ostatními, ve všech ohledech. Srovnáváte nesrovnatelné. Srovnejte se s tím, že vy jste vy, nikdo jiný. A že jediný, s kým se můžete srovnávat, jste vy sami. S člověkem, kterým jste byli včera. Snažte se být každý den silnější, moudřejší a šťastnější. Berte každý nový den jako příležitost být lepším člověkem. A nedělejte to pro jiné, pro obdiv, pro snahu někoho překonat. Dělejte to jen pro sebe. Protože konec konců si můžete být 100% jistí jen jednou věcí – vy tu pro sebe budete vždycky. A nechcete přeci žít s člověkem, který nemá sám sebe rád.

Ač to zní paradoxně, umění milovat znamená umět být sám. Nelpět na věcech, nepřivlastňovat si, umět si věcí vážit. Brát je tak, jak do našeho života přicházejí. Brát partnera pouze jako někoho s kým můžete sdílet svoji cestu. Ale nezapomenout, že ta cesta bude primárně vždy jen a jen vaše. Pak vás totiž nic nemůže rozhodit. Že někdo odejde z vašeho života? Vybral si jinak, ale nic nenaruší vaši cestu. Protože pokud nedokážete milovat sami sebe, jak pak můžete milovat někoho jiného? Nijak. Nebude to láska ale sobectví a snaha druhého vlastnit. Uvědomte si, že „nikdo nic nemusí“. Ani vy ne. Myslete na to a pracujte na tom každý den.

A když se mě někdo zeptá – kde bereš takovou vůli, proč na sobě tak makáš, co tě nutí vstávat v pět ráno a jít cvičit? Tady je má odpověď. Protože pokud mám s někým žít, chci, aby byl tou nejdokonalejší verzí mého já. A i když je to běh na dlouhou trať, co nemá konce, řekla jsem si, že zrovna tento běh nikdy nevzdám. Nikdo přeci nechce žít s někým nedokonalým a už vůbec ne, pokud je to on sám.