Že překlady z jedné řeči do druhé někdy nepochytí vtípky a nuance je obecně známo. Ludvík Vaculík kdysi v interviewu se západním novinářem na otázku jestli je za Chartu 77 šikanován estébáky odpověděl stroze: “nemohu si stěžovat".
Do angličtiny by se ta dvojsmyslnost špatně překládala. Kdyby totiž chtěl někdo říci, že je mu ve stěžování bráněno, použil by zcela jiný obrat než kdyby chtěl vyjádřit našikmo dvojím záporem, že všechno je v pořádku. Proto mě dost překvapilo když jsem četl článek v iDnes o úterní tiskovce Roberta Muellera pod titulkem “Nemůžeme říct, že prezident spáchal trestný čim, řekl Mueller”. Jak to autor myslel, nevím. Jako s Vaculíkem, vyložit se to dá různě. Názor článku se přikloňuje ke kongresmanu Nadlerovi, který je ve věci abnormálně zaujatý proti Trumpovi. Navíc je možné, že interpretoval Muellerovo vysvětlení, podle něhož jisté justiční směrnice mu zabraňovaly k tomu aby prezidenta formálně obvinil. Každopádně ale Mueller neřekl nic což by se do češtiny dalo přeložit jak to redakce iDnes udělala. Stěžejní výrok na koferenci pana speciálního rady byl zcela bezpečně tento: “kdybychom jsme bývali chtěli říct, že prezident nespáchal trestný čin, řekli by jsme to”.
Toto je případ, kde se všechno točí kolem výběru jediného slova. Kdyby v titulku stálo “míní Mueller” místo “řekl Mueller” pak by to bylo v pořádku. Byla by to myslím věrná interpretace stanoviska, které Mueller zaujal (ale od kterého, byl nucen poté ustoupit). Ovšem titulek tady prezentuje slova sama a ne jejich výklad. Mnohdy by o tomhle byla planá akademická debata, ale v minulém týdnu šlo ve Washingtonu právě o takovéto nuance, a na jejich základě, o to jestli je to Generální prokurátor kdo umyslně zavádí americkou veřejnost ve výkladu závěrů Muellerovy komise. Demokratický kongres je o tom přesvědčen a podle něj William Barr je nezvratně padouchem, který zneužívá svůj ministerský úřad k osvobození Trumpa od stanov ústavy. Jak jsem již psal, Muellerovo úterní vystopuení tuto pozici dále upevnilo. Co jsem ovšem do psaní minulý čtvrtek nezaregistroval, byla zpráva o tom, že úřad Generálního prokurátora a Muellerova komise vydaly společné prohlášení, podle něhož jejich stanoviska k věci jsou totožná. Nechci se vymlouvat, ale přehlédl jsem tuto šokující zprávičku proto, že byla všude v MSM pečlivě zahrábána jako poznámka pod čarou. CNN se dokonce o tomto zajímavém a důležitém dokumentu nezmiňovala ani o den později, a v komentářích trvala na tom, že Barr v podstatě lhal o záměru Muellerovy zprávy ve věci prezidentovy obstrukce.
Samozřejmě, že z konců jiných než jsou demagogové v levicových médiích, se během pátku a soboty vyrojily velmi kritické komenáře ke společnímu prohlášení Barra a Muellera. Mezi jinými, zprava Sean Hannity, a Washington Examiner, z úhlu republikánů často kritických k Trumpovi, The Hill, Vox a National Review, a ze středu Jim Kunstler a Alan Dershowitz ostře reagovali na ústup Muellera a k jeho souhlasu, že mezi jeho komisí a Generální prokorátorem není sporu ve věci závěru na otázku obstrukce.
Ovšem i zde slova a jejich význam mají jakousi přestřelku. Prohlášení totiž potvrzuje dvě věci: Za prvé, názory na to proč Mueller postoupil Barrovi (a Rosensteinovi) rozhodnutí o přestupku prezidenta byly opravdu dva , a za druhé, pravdu mají úřadující zástupci Justice. Společné komuniké totiž prosazuje pozici na které Barr trval a trvá a cituje opakované (a podle Barra svědčené) ujištění, že v rozhodnutí Muellera přenechat závěr o obstrukci svým nadřízeným, nehrály směrnice úřadu právního zastoupení (Office of Legal Counsel, OLC) hlavní roli. Mueller samozřejmě v proslovu minulé úterý tvrdil pravý opak, což samozřejmě nahrávalo názorům, že jeho bývalý blízký přítel mu udělal podraz aby pomohl Trumpovi z louže. Barr se hbitě ohradil, ale moudře a kamarádsky nechal Muellera vykličkovat z problému když ve společném lomuniké svolil k formuli “Zpráva speciáního prokurátora a jeho prohlášení dnes objasnily, že jeho komise by nedosáhla rozhodnutí – tak či onak - jestli se prezident dopustil trestného činu”. V právní procedůře, je-li spor o tom co bylo nebo nebylo řečeno, řekne-li jedna strana, ať to bylo tak či onak, přiznává pravdu soupeři. William Barr tedy souboj o dvojitý větný zápor s Robertem Muellerem nesporně vyhrál.
Samozřejmě, že tím aféra nekončí a očerňování Generálního prokurátora Barra vesele pokračuje dál i po Muellerově kolapsu. Maureen Dowd, vysvěcená baba vševědka z New York Times, přiznala sice, že Barr vymetl s Muellerem podlahu, ale myslí si, že je to proto, že Barr je diabolický, kdežto Mueller je ve své korektnosti vyhýbavý (eliptical). S napětím budu čekat na to co napíše až se provalí, že pan Mueller věděl nejméně rok, že žádná spolupráce Putina s Trumpovou kampaní neexistovala, a že stála na úplně bludných smyšlenkách a podvodném zneužívání justičních a zpravodajských orgánů vysokými činiteli bývalé administrace ke znemožnění vlády současného prezidenta. Prozatím, nemám pochyb kdo si tady vymýšlí proč Muellerova komise nedošla k závěru, že prezident je v kauze obstrukce vinný.
(Výtečně body jurisprudence v obstrukci justičního procesu shrnul v National Review Andrew McCarthy).
