Kdo sledoval středeční vystoupení Roberta Muellera před komisemi Kongresu, jistě se pozastavil nad jeho zmatečnými reakcemi, neschopností rozumět mluvenému slovu, těkavým hledáním tazatele na tribuně komise, potížemi dát dohromady
i krátkou větu, a někdy náhlými odpověďmi, které odporovaly jeho normální zdrženlivosti. (I komentátoři v CNN pochybovali o jeho bezmyšlenkovitém souhlasu k otázce jedné Demokratky, jestli v psaných odpovědích Muellerovi Trump lhal). Robert Mueller jevil známky pokročilé demence a to že měl místy jasné chvilky jen úsudek potvrzovalo. Lidé, kteří bývalého mariňáka a šéfa FBI znali ale nějakou dobu ho neviděli, komentovali jeho zubožený stav. Bývalý starosta New Yorku a Trumpův advokát, Rudy Giuliani, řekl, že když s ním před rokem vyjednával byla to už jen troska jeho bývalé osobnosti. Že Robert Mueller nebyl autorem zprávy vytištěné pod jeho jménem, a ani se na ní významně nepodílel, bylo z jeho výstupu víc než patrné.
Přesto všechno, měl jsem po celou dobu přenosu dojem, že ne všechno co Mueller zapíral republikánským kongresmanům bylo ze starobních výpadků paměti a nebo lajdácké neznalosti textu vlastní zprávy. Určitě ne. Příkladně jeho strojená "neznalost" jména "Fusion GPS" firmy, která pracovala pro kampaň Clintonové, a která si objednala dokument od bývalého britského špióna ("Steele Dossier") není prostě uvěřitelná. Jméno se objevovalo v médiích dnes a denně jako úhelný kámen vyšetřování Trumpa Muellerem, navíc když se jiný tazatel k věci vrátil, Mueller už "věděl" o co se jedná, a odmítl odpovědět s odvoláním na vyšetřování miinisterstva justice. Je sice možné, že si poprvé nebyl vědom, a o přestávce jednání ho někdo informoval, ale není to docela přesvědčující. Pan Mueller, jistě no tom není ještě tak špatně aby nevěděl kdo byl hadem, kdo kousl do jablka a kdo jak svedl koho v původním hříchu jeho komise. Podobně to bylo s jeho náhlou připraveností obhajovat složení týmu, kde on, Republikán, přijal třináct registrovaných Demokratů versus žádného Republikána. Mueller si najednou vzpomněl, že podle směrnic on neměl právo vyzvídat kdo je kde registrovaný, což je skutečně pravda. Ale co jistě měl udělat v danné citlivosti vyšetřovaného subjektu bylo důkladně prověřit členy svého týmu na konflikt v zájmech. Jistě by se rychle býval dověděl, že několik z jeho advokátů přispělo na kampaně Clintonové, jeden z nich byl přítomen na její oslavném večírku, kde se chystala slavit jako prezidentka, a jiná advokátka působila jako obhájce Hillary v kauze s jejímy emaily.
Takže je dost možné, Alzheimer nebo ne, že se pan Mueller bude muset ještě jednou zpovídat. Tentokrát to bude (doufejme) před vyšetřovatelem, jmenovaným Generálním prokurátorem U.S.A. Williamem Barrem. Pan Barr pověřil Johna E. Durhama, federálního prokurátora státu Connecticut úkolem definitivně prověřit okolnosti za kterých F.B.I. a vedoucí činitelé amerických zpravodajských služeb získali pravomoc špehovat osoby kolem kampaně prezidentského kandidáta Trumpa, a jak tvrdil později Trump už jako prezident, i jeho samotného. Jestli se soudci podaří úspěšně dovést vyšetřování k procesu pak to bude něco, co nemá v amerických dějinách obdoby. Aktéři Nixonova skandálu Watergate nepoužívali ke své "práci" státní orgány, tyto Tricky Dick použil pouze k zastření amatérské loupeže. Zde ve srovnání byly do věci zasvěceny minimálně bezpečnostní orgány, výzvědná služba, a soudní aparatura. Barr se proto k nominaci speciálního vyšetřovatele rozhodl v květnu, kdy generální inspektor justice Michael E. Horowitz, který kauzu už vyšetřuje téměř rok, našel vodítka, která přesahovala jeho pravomoc. Generální inspektor justice nemá totiž možnost stíhat osoby, které nejsou zaměstnanci ministerstva spravedlnosti nebo F.B.I.
Vybral si skutečně William Barr na tento úkol kandidáta dobře. John Durham má pověst velmi dravého ale férového a - v tomhle případě co je hlavní, politicky neangažovaného - prokurátora. Navíc je to od Barra výtečný tah psychologicky. Před dvaceti lety Durham vyšetřoval praktiky Bostonské odbočky F.B.I., která zaměstnávala největšího místního gangstera své doby, Jamese "Whitey" Bulgera jako špicla. (O aféře byl film s Johnny Deppem pod názvem "Černá mše"). Mimo jiného Durham osvobodil z vazby dva Bulgerem falešně nařčené postavy bostonského podsvětí. Návladním bostonské federální odbočky, která je do vězení poslala, a člověkem který nad procesem dohlížel byl nějaký pan Robert Mueller. Prý tenkrát Mueller unikl Durhamovi pouze proto, že jeho vyšetřování se vztahovalo pouze na F.B.I. a ne na prokuraturu. Tentokrát však s tímhle počítat nemůže. Byly-li v Muellerově komisi opravdu nějaké povětší techtle mechtle, jak se Republikánům dlouho zdá, malá pravomoc Durhamovi stát v cestě nebude. Je totiž provázená Trumpovým dekretem, který opravňuje k odpečetění, kteréhokoliv tajného dokumentu. Takže Demokrati budou mít to co si tak přáli od Muellera - mít ve všem co se opravdu událo úplně jasno.
