V hollywoodském „béčku“ zvaném Na kraji temnoty kde scénář opět bezdůvodně trápil Mel Gibsona jako tragického hrdinu, zrádce a padouch jménem Whitehouse (opravdu, nevymýšlím si) pronesl z řádku skriptu hlubokou pravdu o našem
mediálním věku.
Na podiv hrdiny, jak policie může zasahovat proti němu když dobře vědí o co jde odpověděl: „Nikdy nejde o to o co opravdu jde. Vždycky jde pouze o to na co se to dá překroutit“. Tak si nejdřív vezměme jednu malou ukázku jak propaganda pro blby reaguje na první ruské nálety na teroristickou sběř.
Obrázek je z Daily Mail 1. října a má ukazovat civilní obranu organizace Ahrar-aš-Šam (dobří teroristé, v odboji proti „Řezníkovi“ (Asádovi), který hází na civilisty sudové bomby) hasící vozidlo na jejich základně bombardované (tvrdí oni) ruskými letouny. Podívejte se na ten obrázek pozorně. Jako první věc, není jasné proč hasit džíp někde v pustině, kde okolo jsou jen trosky, zřejmě už staré. Jestli to vozidlo bylo skutečně letadlem zasaženo je dosti sporné, a jestliže bylo pak to nebylo municí Rusové užívají v náletech na teroristické základny a skladiště. To by za prvé auto vůbec nezůstalo pohromadě, a za druhé by jeho trosky nestály na rovince ale v nějakém hlubším kráteru. Nemyslíte ? Je celkem jisté, že jde o improvizovanou inscenaci.
Podobně to bylo a je s tvrzeními, že „Řezníkovo“ letectvo úmyslně napadá pokojné obyvatelstvo.
Na druhém obrázku, publikovaném agenturou Reuters v srpnu 2012, vidíte zásah Asádova bombardéru na obytnou budovu. Skutečně tomu tam šlo o bombu na obytnou budovu ? Určitě se tomu má tak
věřit. Jsou v troskách domu díly sedací soupravy z obýváku, aby tedy bylo jasno o co jde. Potíž zde je ale v tom, že autor této srdcervoucí obžaloby nebyl vůbec chytrý pán, který by scénku sestavil tak aby to forenzně dalo smysl. Jistě si neuvědomil, že aby to vypadalo alespoň trochu věrohodně musel by se s poduškami otomanu rozloučit. Poněvadž ale on byl škudlíř, hodil je jen tak navrch baráku rozbitého na kousky betonu, aby je potom mohl oprášit a pokračovat v jejich užívání. Větší obět‘ v odboji proti Asádovi zřejmě nehodlal poskytnout. Takže v jeho provedení , „Řezník“ mu opravdu rozbil obydlí ale Aláh akbar mu zázrakem nedovolil přitom rozsekat na kousky i jeho milovaný otoman. Ano, přátelé, rozum někdy zůstává stát nad tím co si mediální panstvo představuje, že by lúza mohla z obrazovky slízat.
Skutečně by mě někdy zajímalo jestli Obama, Kerry, Hollande, Cameron opravdu věří, že bojůvky jiné než Islámský stát, které v Sýrii napadají Asádovu armádu, terorizují místní obyvatelstvo, a systematicky ničí infrastrukturu, jsou nějak ve svém počínání „umírnění“. Věří tomu a nebo je to prostě výraz politické psychopatologie, popisující mocenské zájmy dnešních elit ale jinak už vůbec nikoho? Asi to druhé, protože Joe Biden se před rokem uřekl na Harvardu a prohlásil, že Turecko, Saudi, a Záliv jsou v teroru (i IS !) namočeni až po uši. Musel se za to aktérúm omluvit ale stejně. Jak to, že americký vice-prezident nevěděl najednou o Asádově „umírněné“, mravně nezávadné, opozici? Ani náčelníci z CIA a Pentagonu , kteří vymohli na Obamovi půl miliardy dolarů na vyzbrojení nějakých pěti tisíc maníků, kteří by válčili proti Asádovu režimu pod jinou než džíhadistickou vlajkou, nebyli o skutečním stavu věci zpraveni. Nakonec se našlo asi šedesát ideologických nezávádných ale ti se vesměs nechali zajmout al-Nusrou okamžitě po nasazení do pole. Ted‘ najednou Putin bombarduje povstalce, kteří patří k „úsilí spojenců proti IS“. Dokonce je média posala i jménem: jedná se o koalici Džaiš-al-Fatah (Dobyvatelská armáda), která sjednocuje mírné teroristy (jako je zhora zmíněný Ahrar-aš-Šam) s al-Nusrou, což je firemní značka al Kaidy v Sýrii.
Média se sice rychle opravila of minulého čtvrtku a pátku a ted´ popisuje syrské povstalce jiné než je Islámský stát jak to dělala před dvěma roky, tedy jako Svobodnou syrskou armádu. Ale tady je znovu jedna obtíž. O Svobodné syrské armádě (Free Syrian Army, FSA) existují jenom dva slušné názory. Jeden říká, že to byla vždycky fantastická nadsázka, která ve skutečnosti jako organizace neexistovala nikdy, a druhý říká, že jestli něco podobného proti Asádovi existovalo v prvních měsících války, pak se to dávno rozpadlo bud‘ na samostatné bojůvky většinou pohlcené džíhádisty, nebo na kriminální gangy terorizující z nudy. Voltaire by cynicky konstatoval, že Svobodná syrská armáda není ani svobodná ani syrská ani armáda.
A kdyby byla, měli by mediální kouzelníci další fušku: zpracovat zprávy o zvěrstvech jichž se tato organizace dopouštěla a dopouští pod hlavičkou FSA. Pokus BBC o rehabilitaci komandanta, který se nechal filmovat s vykrájenými útrobami mrtvého vojáka ve svých čelistech, byl prach bídný a měl prakticky opačný účinek. Jedna věc mě ale na tom BBC interview s Abu Sakarem zaujala. Propagandisti, jejichž ministerský předseda nazývá prezidenta Sýrie „řezníkem“, a nemá o tom důkaz, jsou na tom tak bídně, že povstaleckého psychouše nazvali "kanibalem", ale jeho hnusný akt, který jim k dispozici zbaběle zastřeli.
Jestli nás Amerika a NATO kecalové chtějí přesvědčit, že Asád představuje větší zlo a zhoubu než opozice již k němu zprostředkovali a aktualizovali, pak maří čas. To se jim nepovede z prostého
důvodu, že je to neuvěřitelně pitomá lež, která si ve své špinavosti protiřečí skoro v každém výroku. Asádův stát byl před válkou policejním režimem potlačující politickou opozici hrubě, i násilně, ale v žádném případě to nemůže být srovnáváno rozumnými lidmi s tím co z toho titulu proti Sýrii a Syřanům rozpoutaly teroristické hordy podporované Washingtonem, Turky a naftařskými velmoži ze Saudské Arábie a Zálivu.
