Kolik civilizací se nám vejde na planetu?

Mělo by být jasné a samozřejmé, že si při dnešním stupni globálního vývoje lidstva nějakou nový civilizační model vymyslet už nelze, a že myšlenka paralelních «civilizací» je cesta do slepé uličky, ne-li recept na zánik 

živočišného druhu homo sapiens.

Jasné a samozřejmé to ale bohužel není. Populární téze Samuela Huntingtona o civilizačním střetu je stále v poptávce stejně jako různé okrajové fantastické scénáře nevyhnutelné záhuby Západu. Ve skutečnosti skutečně nevyhnutelného není v dalším vývoji lidstva nic, a k žádnému střetu civilizací na Zemi dojít nemůže. One je totiž civilizace na Zemi možná pouze jedna. 

     V Huntingtonově případě se myslím jedná o pochybenou sémantiku v níž se pojmy jako tradiční kultůrní osmózy a seskupení, a novodobé politicko-ekonomické nebo vojenské  bloky k nímž se tyto přičleňují, presentují jako oddělené civilizační jednotky.  Huntingtonovo pozorování je odvozeno od nepopíratelného poklesu Západu na světovém hospodářském produktu a vlivu na světové politické dění. To je skutečné a jasně viditelné. 

    Jiná, víceméně prostá a nesporná konstata, je že ve světě po rozpadu Sovětského Svazu, Spojené Státy nemohou obhájit svojí pozici jako jediná světová velmoc, která má zvláštní privilegované postavení mimo světovou komunitu. Dnes je úsilí o takovou pozici danné pouze shledáním, že USA je jaderná velmoc schopná zničit život na planetě.  To je velký rozdíl od druhé poloviny minulého století kdy USA představovaly především společnost, která I přes své nedostatky, byla vzorem světu v racionálním uspořádání a schopností nejen ve vůdčí roli inovátora ale také v přizpůsobování změnám danných obrovským rozvojem vědy, techniky, zejména na revoluční expanzi ve světové dopravě a správní transformace plynoucí z nových informačních technologií.  Dnes USA, souhlasím s Hungtingtonem, ukazují ve světě především aroganci.  Čínská ekonomika roste čtyřikrát rychlejí než americká.  Americká střední třída, tradičně pilíř Americké demokracie a rozumu, je v úpadku. Americká infrastruktura je v krizovém stavu (podle Roberta Kaplana a Thomase  Friedmana). V sociálním zabezpečení, Amerika je dnes nejen pod úrovní Evropské Unie ale i mnoha zemí, které jsme kdysi popisovali jako rozvojové. Kdo dnes bere USA jako vzor demokracie, decentnosti  a zdravého rozumu?

     Ovšem tohle všechno nemá co dělat s “civilizacemi” pomnožně ale s “civilizací” jednou jako moderním pojmem, který jistě pochází z Evropy a později Západu, ale dneska patří celému světu. Civilizace je měřítko vyspělosti společnosti, a je stejně univerzální jako malá násobilka. Lidská práva jsou pouze jednoho druhu, jak byly vyhlášeny Spojenými Národy v roce 1948. O žádných “Lidských právech v Islámu” jak byly deklarovány v Káhiře v roce 1990 Organizací islámské kooperace nemůže být řeč.  Jde tu zjevně o snahu snížit dosažený stupeň civilizační vyspělosti  falešným relativizováním a lichoměrnými stížnostmi na kulturní imperialismus Západu. Uznání práva na svobodu vyznání nebo společenskou rovnoprávnost žen nemá co dělat s vykořisťovatelskými pohnutkami. Ví každý. Podobně se sociálním zabezpečením:  Když Otto von Bismarck vyhlásil první zákon o nemocenském pojištění v Reichstagu v roce 1883, Junkerští poslanci si trpce stěžovali, že zavádí “socialismus”.  Železný kancléř jim na to řekl, že mu je fuk jestli tomu chtějí tak říkat, že tady šlo o něco na čemž se civilizovaní lidé shodnou zprava i zleva. Že Amerika se k takovému pojetí civilizace, ve svém zaměření na lidské individuum a jeho autonomii, nikdy nedobrala neznamená, že máme mluvit o nějakém druhu “americké civilizace”. Jsou prostě v tomhle sto let za opicema, a sto třicet za Kaiserovým Německem. Vysvětlovat Republikánovi, že Americké zdravotnictví je civilizační ostuda, je něco podobného jako snažit se vysvětlit saudskému šejkovi, že civilizovaný člověk dnes by nikdy nekvitoval soulož s devítiletou holčičkou.        

Co chybí v Hungtintonově teorii, a běžně v dnešních debatách, je pochopení toho, že jestli se nám to líbí nebo ne, lidstvo se vyvíjelo a vyvíjí, a to ve skupenstvích a různou rychlostí.  Ten vývoj ja obecný a platný pro celý svět, což neznamená, že k univerzálnímu lidskému pokroku patří drogy, sexuální pandémonium a  McCafé restaurace na každém rohu.  Jsou samozřejmě na světě nejrůznější místní tradice a ty budou bránit svojí lokalitu před přebujelou globalizací, tedy civilizací znečištěnou nebo potřeštěnou nebo  poAmeričtěnou, poČínštěnou, poRuštěnou, nebo i jinak poSýřenou.  Za to ale, že globální civilizace historicky byla nejdřív rozvezena ze Západu, by se nikdo neměl stydět nebo omlouvat, nebo toto factum kompenzovat hloupostmi podle nichž všechny světové kultury i primitivní společnosti jsou si v podstatě rovny, a ve všem. Jistě Britové, Francouzi, Španělé, atd. kořistili z lidí v koutech světa které objevovali. Ale to je prostě lidská nátura – ne rasově založená.  Každá vyvinutá společnost se rozpíná podle svých možností a schopností.  Důležitější ale je, že Evropané do světa vyvezli svoje představy o racionální organizaci společnosti a ekonomiky, o slušnosti, spravedlnosti, osobní hygieně (Japonci ji měli v prvních stycích vyšší, já vím) a tyto vývojové aspekty byly přebírány a dobrovolně poněvadž byly chápany jako jako výraz lepší, vývojově vyšší společnosti. Mahatmá Gándhí, když se ptali co si myslí o Západní civilizaci, potrhle prohlásil, “že by to byla dobrá věc”.   Jistě, ovšem všechny jiné “civilizace” než ta celosvětová původem ze Západu by nějakého svatého cvoka v sandálech jako byl on oddělaly rychle a s velkým zadostiučiněním.