Hovořím o masových vrazích, a o jejich mediálním zpracování. Je skutečně neuvěřitelné jak západní média, tedy jejich vedoucí levicové zdroje, diktují a kontrolují chápání masových vražd nevinných lidí, jedná-li se o akci jedince.
Že nás média politicky zpracovávají, není nic nového, a že při tom hrubě zkreslují zprávy o skutečných událostech, také ne. V naší lidomluvě pořekadlo, "lže jako když tiskne", prý pochází už z doby Karla Havlíčka Borovského, a bylo opravdu komentářem na novinové písálky. Denodenní politické manévrování a jeho zhoubný vliv na novinářský jazyk samotný komentoval také George Orwell v oslavovaném eseji "Politics and the English Language".
Co se myslím ale změnilo v novém miléniu, je velmi pokročilé mazání rozdílů mezi tou kultivovanou skoro-pravdou "seriózních" informačních zdrojů, (jakými byly např. New York Times, Washington Post, a národní televizní sítě), a podřadným, potrhlým, senzacechtivým dezinfromačním brakem, kdysi na žurnalistické periférii. Snad nejvýmluvněji o tom hovoří dva-a-půl letá posedlost s idioticky koncipovaným spiknutím, zvaným "Russiagate". Dnes, když se dozvíte, že Trump dělá Putinovi poskoka, protože na něj močily v moskevském hotelu prostitutky, nemáte potuchy jestli to původně vytiskl National Enquirer nebo Jeff Bezos.
Pro zpravodajství o teroristických útocích jedinců MSM má zvláštní, ale dnes už spolehlivá pravidla. Jde o to upravit konkrétní incident do politického rámce, tak aby největším nebezpečím pro světovou komunitu se zdál být "bílý" supremacismus(/nacionalismus/fašismus). Jiná politická pohnutka k namátkovému vraždění neexistuje. Jedná-li samostatný atentátník z nějakého dementního zpracování pravicového motivu, jako například Alex Bissonette v Quebeckém a Brenton Tarrant v Christchurchském útoku na mešity nebo Patrick Crusius v El Paso, v zabíjení hispanicky vyhlížejících zákazníků obchodního centra pak se můžete spolehnout na tyto mediální konstanty:
1a - identita atentátníka je zveřejněna okamžitě.
2a - jeho motiv činu je znám okamžitě a důkazy o tom jsou nezvratné.
3a - v momentě kdy je známo, že pachatel jednal samostatně bez pomoci, jakákoli zmínka kohokoli a čehokoli z níž by se dala falešně konstruovat souvislost s obrovským globálním spiknutím pravicových bílých barbarů bude v médiích omílána do aleluja .
4a - výraz "osamělý vlk" (lone wolf) se téměř bezpečně nevyskytne, a je zcela jisté, že všeobecné duševní zdraví, momentální kognitivní kapacita, nepolitické podněty nebo rozrušení nehrají v akci podstatnou roli. (Manifesto Marc Lépina, který v r.1989, zastřelil čtrnáct studentek Montrealské Polytechniky jako "feministek", jeví zřetelně znaky tzv. "tahů jezdcem", typické pro vážné poruchy ve schopnosti soudně uvažovat. Veřejná diskuse tohoto dokumentu však není dodnes možná protože oficiálně je masakr konsakrován Boji proti násilí vůči ženám. Jiný náhled na věc nikde nenajdete.)
5a - jestliže útok byl proveden po 9.listopadu 2016, pak je to apriorně logický důsledek rasistické, nenávistné rétoriky Donalda Trumpa, která rozněcuje bílé supremacisty k hromadným vraždám. (Zde nerozhoduje jestli zločin byl spáchán na území U.S.A., ale prozatím jsem neviděl odsuzování Trumpa zpětně za akci Anderse Breivika). Podobně jakákoli zmínka nebo narážka na osobnost označenou jako krajní pravičák nebo populista, je okamžitě považována za důkaz spiknutí jmenovaného v bodu 3a.
6a - média budou okamžitě zpravovat o politicích domáhajících se zákazu automatických střelných zbraní a zvýšení kontroly profilu lidí, kteří o ně žádají. Též budou odsuzovat NRA.
Na rozdíl od incidentů, kde hrají roli pravicová tlačítka, islamisticky a levicově motivované hromadné zločiny mají prakticky (až na jedno) opačná pravidla. Prvním přikázáním v případě islamistického a levicového teroru je zastřít a pokud možno odvést pozornost od skutečných mobilizačních zájmů a popudů pachatele a neutralizovat možný širší veřejný odpor k nim varovným hlukem o islamofóbii a jiných "známých problémech" z opačné strany politické škály:
1b - identita atentátníka není ihned hlášena i když je známá. Jako důvody se zde uvádějí potřeby tajnosti ve vyšetřování, nebo potřeba nejprve informovat nejbližší příbuzné v případě, že atentátník byl policí zneškodněn. Takto bylo zdůvodňováno zpoždení v ověření totožnosti např. v loňské střelbě na Torontském Danforthu, kde identifikace byla provázena prohlášením jeho rodiny, sepsaným kanadským socialistickým publicistou. Navíc, vyšetřující orgány často špatně nebo zavádivě "odhadují" původ atentátníka. Známý je případ kosovského muslima v Německu, kterého policie popsala jako "bývalého Jugoslávce".
2b - motiv činu je záhadný, a řeší se někdy bezvýsledně měsíce, nebo do doby kdy se na incident zapomene.
3b - Jakékoliv styky s teroristickými organizacemi se diskontují a kredit ISIS za akci svého "vojáka" se okamžitě vyvrací mediálními "experty". Jestliže existuje evidence styku s levicí nebo insiprace v ní, pak se o ní buď mlčí nebo se zkresluje na obecná odsouzení jako "fascinace se střelnými zbraněmi" a "domácí násilnictví na ženě" nebo "alkoholismus". Takto byl například charakterizován James Hodgkinson, který "lovil" ve Washingtonu republikánské kongresmany na baseballovém hřišti. Opožděně, a s polehčujícími poznámkami, se objevily zprávy, že to byl aktivista Bernie Sanderse.
4b - výraz "osamělý vlk" bude spolehlivě používán, jedná-li se o útok jedince inspirovaný radikálním islámem. Psychiatrické problémy budou zdůrazňovány a to i v případě, kde jsou i přesvědčivé důkazy o konspiraci, jako např. v masové vraždě ve Fort Hood v roce 2009. Zde armádní psychiatr Nidal Hasan, který o sobě tvrdil i u soudu, že je "voják Allaha", pokosil na základně třináct příslušníků U.S. Army. Obamova Justice odmítla nazvat jeho akt "terroristickým útokem". Dodnes se incident eviduje pod hlavičkou "násilí na pracovišti" (workplace violence).
5b - V žádném případě by nikoho nenapadlo vinit levicové politiky, kterými se střílející idioti údajně inspirovali. Samozřejmě ale, že civilizovaný , informovaný člověk by mezi nimi nehledal rovnítka, nebo netvrdil, že Sanders je zodpovědný za Hodkinsona a Elizabeth Warrenová za Connora Bettse, střelce v Daytonu minulý víkend. Ano, jistě, souhlasím. Ale, tak proč tohle neplatí pro shora jmenovaný zrcadlový bod 5a ?
6b - média budou okamžitě zpravovat o politicích domáhajících se zákazu automatických střelných zbraní a zvýšení kontroly profilu lidí, kteří o ně žádají. Též budou odsuzovat NRA. (Tady je - v jediném bodě - úplně jedno kdo a proč střílí).
Minulý víkend a tento týden máme příležitost vidět jak se zprávy o terorismu dnes v Americe dělají a jak se lidské tragédie okamžitě nechají politicky zužitkovat. Střelec v El Pasu byl pravicový kretén a střelec v Daytonu byl levicový kretén. Valná většina pozornosti se samozřejmě soustřeďuje na Texaskou hranici (daleko za poměr mrtvých a zraněných v těchto dvou incidentech), kde rozlícení levičáci lezou po stropech, protože starosta města neodmítl návštěvu prezidenta vzdát úctu obětem masakru. Podle nich to byl on kdo Patricka Crusiuse poslal. Naproti tomu, se celkem nic nedovíte o politické motivaci Connora Bettse, tedy jestli nezavítáte do krajně pravicových webových stránek které vám alespoň bez obalu nahlásí, že to byl socialista, který uctíval Satana , nenáviděl Trumpa a fandil Elizabeth Warrenové. Asi z toho moc stejně nezmoudříte. Ono totiž vůbec nezáleží, jestli vrah chce volit jednu nebo druhou stranu. To věděl už Fjodor Dostojevský, který nám (čtenářům světové beletrie) vypracoval precizně postavu vraha, který ve své duchovní ubohosti, a pocitu nicoty, najde útěchu v politicky ospravedlněném mordu. Byl v románu Bratři Karamazovi a jmenoval se Smerďakov.
