Nastává čas zákazů písniček? Ale to snad ne..

Media , aktivisté a tlupa politiků se snaží navodit dojem, že nastává doba nové totality. Tudíž je potřeba dosadit do čela státu ty správné, co to nedopustí,  ať se to někomu líbí, nebo ne.  

  Stále ještě žijeme v demokracii. Alespoň v to doufám.  Poslední dobou ale vidím kolem sebe mobilizující se skupiny tzv. aktivistů s podporou námi všemi placených všemožných neziskovek, které tvrdí opak. Nu což,  snaha o uzurpování moci byla vždy a všude, záleží na společnosti, jak je vyspělá a jak si s tím poradí. Nějak ale nemůžu skousnout praktiky bojovníků za demokracii, kteří právě tu demokracii svými činy popírají : Prostě - bude tady , ale po našem. 

  Leckomu se nelíbí, že prezident Zeman hodlá kandidovat do funkce i na další období. To je v pořádku, každý má svůj názor. Jenže tu najednou media zveřejní, že pan Hradílek, bývalý mluvčí Charty 77 a krátce polistopadový ministr, zahájil na protest proti jeho kandidatuře hladovku. Člověk, kterého si pro jeho postoje za bývalého režimu vážím, najednou popírá to, za co v osmdesátých letech bojoval. To je - svoboda volby. Nemocný, starý muž, trpící cukrovkou, se snaží nátlakem pod hrozbou veřejné sebevraždy jinému vnutit svůj názor, své ultimátum, zřejmě s vidinou, že ho historici postaví na roveň vedle Palacha. Hladovka bývala vždy nenásilným protestem a projevem vzdoru vůči establishmentu, státní moci. Ale proti jednotlivci ??  (Tady si neodpustím jedno srovnání : Když Zeman prohlásil, že mu cukrovka ustoupila, stal se terčem všeobecného pobavení, jaký že je to nesmysl. Když to samé prohlásil pan Hradílek, totiž že se mu vlivem hladu příznaky nemoci zmenšily, ačkoliv každý ví, že každý cukrovkář jíst pravidelně prostě musí, nikdo se nad tím nepozastavil) Jsem opravdu zmaten, co ta demokracie ve výkladu jejích nositelů tedy vlastně je. Nikdo přeci nikoho nenutí Zemana volit. To demokracie je. Bránit mu ale v kandidatuře jí rozhodně není.

  Prezident přijel v rámci svých cest po krajích českých do Lipníku nad Bečvou.  Pan Hradílek se tu chtěl prezentovat a položit mu na mítinku s občany otázku. V pořádku. Aby to mělo váhu, zorganizovala jeho dcera protestní akci a rozdala asi padesátce stejně smýšlejících lidí červené karty. A aby rodinná akce měla větší efekt, pustil při příchodu Zemana k mikrofonu z beden v domě na náměstí její přítel pan Jaroslav Hensl píseň Marty Kubišové Modlitba pro Martu. Do domu vtrhla policie a pan Hensl byl pro porušení zákona zadržen a odvezen na policejní stanici k podání vysvětlení. Dobře vymyšlenou mediální akci pokazilo jen vyjádření zadrženého budoucího disidenta, že si pouštěl písničku a otevřené okno měl jen proto , aby měl přehled, co se děje venku. Trošku zbabělé, ale což.

  Incidentu se okamžitě chopili politici s máslem na hlavě a překotně se začali předhánět ve svých projevech o zakazování písniček, o policejním státě, konci demokracie, totalitě atd. Kalousci, Fialové a Pospíšilové dávají rozhovory do medií, když ty o ně hned  nestojí, alespoň píší na Twiteru. 

  Tady ale zastánci demokracie šlapou vedle. Není to stejný případ, jako když si vedle v bytě pouští muziku sousedovic kluk. Tady šlo o zjevné narušení povolené akce. Je to to samé, jako kdyby  na náměstí probíhal koncert smyčcového kvarteta a někdo jim do toho hulil z okna brazilský trash metal. Překvapuje mě, že tu pan právník Pospíšil nevidí rozdíl. Nebo spíš nechce. A Modlitba v tom nehraje žádnou roli, ač  nám to chce někdo vnutit.

  Tak, jako by bojovník demokracie neměl používat metody jdoucí proti základům demokracie, neměli by vyznavači zákonnosti, potažmo zákonodárci jít proti zákonu, ač mají důvody jakékoliv.

  To je zase můj svobodný názor. Zatím.