Je mi trapně a stydím se. Nemám pro pana Bradyho žádnou medaili.

  Antizemanovská kampaň, která v mediích týden co týden přichází s novým tématem, se dostala v posledních dnech do obludných rozměrů, hraničících s hyenismem.

  Na to, abych s politikem nesouhlasil či ho kritizoval, mám právo. Zaručuje mi ho, jako každému jinému občanovi tohoto státu, Ústava ČR. Otázkou je, nakolik ho můžu urážet, dehonestovat, zesměšňovat. V tomto má politik daleko menší právní ochranu než obyčejný smrtelník prostě proto, že jako osoba veřejně činná musí s takovou reakcí počítat.

  Národním sluníčkovým „sportem“ posledních let je neustálá kritika všeho, co udělá, řekne, napíše prezident Zeman. Kritizuje se kam jede, že někam jede, že někam nejede, že by měl někde být a kde by být neměl. Jednou slyšíme, že nemá žádné pravomoce abychom druhý den pitvali, že pravomocí má nějak moc. Třeba by mě to tolik nepřekvapovalo, nebýt toho, že minulou , víc než dvacetiletou hradní vládu dvou prezidentů taková hysterie neprovázela. Nesmíření se s tím, že Zeman byl v přímé volbě delegován voliči do prezidentské funkce, nemá v našich moderních dějinách obdoby. A to tak, že se klidně napadá česká státnost, symboly, prezidentský úřad.. A co je nejhorší, za souhlasného trpění soudů. Nic na tom nemění fakt, že některé excesy se teď k soudu vrací. Nejen, že na prezidenta můžeme házet, co se nám zachce, můžeme podle soudu klidně ukrást a zničit prezidentskou standartu v hodnotě několika desítek tisíc a odstřižené kousky dokonce věnovat soudkyni aby ta vzápětí konstatovala, že krádež a ničení majetku je svobodným uměleckým vyjádřením jiného názoru. Možná svůj zvláštní výklad změní, až jí někdo s jiným názorem obejde auto dlažebkou a prohlásí to za umělecký happening. Už jen tady vidíme obrovský rozdíl mezi „ohodnocením“ zničení standarty a neškodným dokreslením tykadel na jakési veřejně vylepené plakáty mizivé hodnoty s politikem, kdy autor malůvky před pár lety odsouzený byl. Možná měl smůlu, že na plakátu byl Langer a ne Zeman a že nebyl členem Ztohoven…

  Jako na bonbónek čekala kavárna na oslavy 28. října. Stalo se již tradicí sledovat, kdo demonstrativně odmítne pozvání do Vladislavského sálu a bude se tetelit na stánkách novin a televizních zpravodajství. I když u Havla i Klause se objevovaly hlasy, kterým se nelíbila některá oceňovaná jména, a bylo to logické, nikdo si tak nějak nedovolil do práva prezidenta nijak zasahovat. U Zemana to neplatí. Nejen, že se kritizuje, koho vyznamená, dnes už jsme pokročili do nového levelu.: Kritizujeme, koho že to nevyznamená. Co kritizujeme - pořádají se demonstrace, píšou se manifesty, vydávají se prohlášení, sepisují výzvy.. A proč? Protože Zeman. Nic víc v tom, bohužel, není. Smutným aktérem se stal starý pán Jiří Brady, člověk s velkým životním příběhem. Zřejmě by žil dál spokojeně v Torontu, kdyby ho jeho příbuzný Daniel Herman hned po svém vstupu do funkce ministra kultury neprosazoval každý rok na státní vyznamenání. Zatímco vyznamenaných má být několik desítek a Hrad jejich jména (až na profláknutého Hůlku) tají a adepti zachovávají slib diskrétnosti, pan Brady je panem ministrem přivítán jako celebrita a hned na letišti mu snaživý synovec uspořádá tiskovku. Proč? Kvůli medializaci a tlaku na prezidenta ačkoliv pan Brady byl jen v širším výběru a písemnou pozvánku dosud neobdržel?

  Jak to celé bylo se jen tak nedozvíme. Tvrzení proti tvrzení, svědci, co nic neslyšeli, neobratné patlání v prohlášení hradních panáků… Faktem je, že se z pana Bradyho stala zničeho nic celebrita státního významu. Ačkoliv ho před týdnem prakticky nikdo neznal, dnes to vypadá, že na jeho vyznamenání stojí a padá celá česká státnost a budoucnost národa. Najednou, po 27 svobodných letech kdekdo tvrdí, že život pana Bradyho bedlivě sleduje a právě teď nastala ta chvíle pro udělení Řádu TGM. I když toho pána obdivuji, nerozumím, jestli je nutné za to, že jako jinoch utekl shodou náhod z pochodu smrti, pořádat za jeho ocenění takový politický cirkus. Opoziční a křesťanští poslanci odmítají na slavnostní předávání na Hrad jít. Odmítají se zúčastnit oslavy státnosti a ocenění desítek těch, kteří svou prací nebo činy dosáhli něčeho významného. Protože tam není Brady. Protože Zeman. Zato se pořádají manifestace, na kterých pidistrany nebo strany totálně zprofanované mohou vystrčit své lídry na podium. A za štít si berou nebohého starého pána z Toronta. Budou řečnit Gazdíci. Demonstrovat herci. Budou se ukazovat Bursíci a Jacques. Paní Němcová dokonce prohlásí, že pan Brady se zasloužil o demokracii v České republice. Uf, až takhle? Všudypřítomní rektoři se přidávají a se svými studenty, kteří v sobě zčistajasna objevili nutkavý boj proti holocaustu, nosí žluté stužky a transparenty „Jirko děkujeme“ . Najednou dostávají mnozí nepřekonatelný pocit chudáka starého pána taky ocenit a tak startuje do medií s prohlášením o vyznamenání jeho rodné Nové Město na Moravě, následuje Senát, Poslanecká sněmovna, premiér se svou medailí Karla Kramáře, město Praha, město Brno, nadace Irene se svou Prix za zásluhy o mír,  Palackého universita v Olomouci...

  Mám z toho všeho divný pocit. Mám dojem, že se všechno tohle děje z jediného důvodu. Tím je nesmiřitelnost s tím, že prezidentem je Zeman. Kvůli tomu se pošlapávají státní symboly, Ústava, demokracie a právo, úcta k úřadu hlavy státu .. A to vše od lidí, kteří se ohánějí demokracií. Nyní předvádějí, že jim není zatěžko zneužít ke svým praktikám ani starého pána , na jehož zádech se cpou před kamery a na stránky novin. Nelíbí se mi to. A ne kvůli tomu, abych hájil Zemana. Nelíbilo by se mi to ani kdyby byl prezidentem Horáček nebo Herman nebo kdokoli jiný . Jde o to, co všechno jsou politici schopni provést aby dosáhli svého.

  Pan Jiří Brady přijel jako turista, odjíždět bude s kufrem navíc. A nebude plný českého skla a becherovky. Bude nacpaný medailemi a diplomy a pamětními listy a čestnými doktoráty. Jako vzpomínka na absurdní Česko.

Jen já pro něj řád nemám..

P.S.: Jestli měl dosud někdo Daniela Hermana za neviditelného ministra, dnes je z něj i díky strýci mediální superstar. Jestli své nadálé slávě podlehne a vyhlásí kandidaturu na Hrad, vhodí do kavárny pořádné vidle. Horáček bude mít odliv voličů a Zeman se bude plácat do stehen.