Hrdina dnešní doby bojuje proti Zemanovi.

Vše taknějak začalo loňskou blbou volbou prezidenta (nebo volbou blbého prezidenta?). 

Finále tohoto klání rozdělilo společnost jako málokdy. Kdekdo se měl potřebu někam začlenit. Sparta nebo Slavie. A jak je u nás zvykem, nastala schizofrenní situace, kdy část levice volila sympatického noblesního šmudlu Karla a část pravice zase Miloše, protože se jim příčila představa spícího „cizáka“ na Hradě. Pikantní u Schwarzenberga je přitom to, že představitel pravicové konzervativní strany se hlásí k odkazu pravdoláskaře Havla, kterému pravice dnes povětšinou nemůže přijít na jméno. Předvolební duely těchto dvou pánů se nesly v duchu několika unfair výroků a hysterických výstupů přihlížejících fans. Za dva vyřčené nesmysly byl označen Zeman už navždy za lháře, zatímco knížecí výmysl o kamarádství a těsné spolupráci Zemana s Klausem z dob společného působení v Prognostickém ústavu zůstal téměř nepovšimnut ačkoli si každý může zjistit, že tito dva se na jednom pracovišti potkat nemohli. Úplnou taškařicí pak bylo, když zastánci pravdomluvnosti nosili na klopě placku konzervativního , nábožensky založeného aristokrata vyobrazeného jako anarchistického punkera s čírem. A nejkrásnější gól tomu dali naši umělci se svou masovou podporou knížeti, uvědomíme-li si, že jako místopředseda vlády jim spoluinstaloval do čela ministerstva kultury ponejprv korupčně skandálního zubaře aby vše vylepšil vychovatelkou z mateřské školky. Mno, nevím, mne by to urazilo.

 Ať tak či onak, vítězem se stal Zeman, což nám všem nezbývá než akceptovat. Alespoň nám rozumným, kteří chápou demokracii a mají určitou úctu k prezidentskému úřadu jako jistému symbolu státnosti. Neznamená to, že prezident nemůže být kritizován . Může a dokonce i musí, když je k tomu důvod. Přesto se mi zdá, že od samého počátku je Zeman mediálně zesměšňován víc, než by si zasloužil. Dokonce jsem přesvědčen, že ať udělá cokoliv či řekne cokoliv, je to špatně.Na Zemanovi vadí lidem třeba to, že kouří a že tím dává mladým špatný příklad. Nejvíce těm, co nosí na triku "Karel for president" s knížetem a nepostradatelným čibukem v ústech.

Schwarzenbergovi voliči se dodnes s prohrou nevyrovnali a na ČT jsme dokonce mohli vidět výzvy aby si lidé placky s Karlem ponechali , aby prý "bylo jasné, kdo je co zač“. Lidi, kteří za bolševika mávali v průvodech vstříc tribunám dnes hrdě vykřikují, že Zeman není jejich prezident. Do všech médií se spolehlivě dostanete, když před prezidentskou družinou zavřete hospodu. Budete slavní, když ve škole sundáte prezidentovu podobiznu. Co na tom, že na zdi máte ještě flek od rámu s Husákem? Jste diplomat nebo rektor? Staňte se slavným a vykašlete se na pozvání na Hrad. Jste umělec? Odmítněte státní vyznamenání. To se přijímá jen od Karla…
Dnes je v mediích velký článek o tom, kterak udatný zastupitel Karlovarského kraje odmítl setkání zdejší politické reprezentace s prezidentem. Důvodem je protest proti předsedům parlamentních stran, které zapříčinily politický marasmus , speciálně aktérům oposmlouvy. Předpokládám, že jako dlouholetý senátorský asistent a radní kraje posledních šesti let se mohl setkat i s druhým spolupachatelem prezidentem Klausem a zachoval se stejně odmítavě. Jenže si toho nikdo asi nevšiml, nebo ho zvláštní nával disidentství postihl až teď.Dostává mnoho podpůrných hlasů, komentáře k jeho hrdinskému činu jsou oslavné. Určitě mu to v nastávajících volbách pomůže. Pan ing. ekonomie, který se živil pořádáním dražeb a kterému zkrachovalo pár firem to bude určitě potřebovat. Já si ale nemyslím, že takové jednání by měl volený zastupitel předvádět. Politik musí umět jednat. Nejen s kamarády ve vlastní straně ale hlavně s politickými protivníky. Měl by ctít Ústavu, zákony této země , státní symboly, respektovat prezidentský úřad. S prezidentem souhlasit nemusíme, dokonce ho můžeme nesnášet. Žijeme-li ale v demokracii a domníváme se, že jsme demokrati, také se podle toho chovejme.