S jádrem nebo bez jádra?

Co je lepší? Nahoře s, nebo nahoře bez? Vajíčko natvrdo, nebo na hniličko? Víno sudové, nebo z lahve? Sparta, nebo Slavia? Energetika s jádrem nebo bez jádra?

Zajímavou přehlídku názorů na poslední z otázek, které rozdělují společnost, přinesla úterní předvolební debata kandidujících politiků různých politických stran a hnutí z Vysočiny. Zajímavý hlavně proto, že šlo o racionální debatu bez zbytečného ideologizování, okecávání a urážek. Už jen to je při úrovni politické kultury v této podivuhodné zemi malý zázrak. Politici všech stran kromě Ilony Švihlíkové (za SPOZ) se shodli, že Česká republika se do budoucna bez jaderné energie neobejde. Shodli se ovšem i na tom, že současná energetická politika tak, jak ji provádí ČEZ, má do ideálu, mírně řečeno, hodně daleko. Ať již kvůli prosazování garantované ceny elektřiny z nových bloků Temelína, neúměrnému zatěžování veřejných rozpočtů nebo pochybnostem o tom, zvládne-li energetický polostátní gigant výstavbu druhé řady JETE vůbec ufinancovat. Dalším energetickým tématem bylo prolomení těžebních limitů. A k tomu se téměř všichni přítomní politici postavili záporně. Jediná Jana Fischerová z ODS by byla pro, pokud by k tomu daly souhlas místní samosprávy dotčených obcí. Snad kvůli psychickému tlaku, jemuž jsou vystaveni politici rozpadající se kdysi nejsilnější strany, však její vyjádření působila ze všech přítomných nejméně důvěryhodně. Divákům u obrazovek muselo být v tu chvíli jasné, že ať už budou volit kohokoli, ji rozhodně ne. Jinak ovšem zúčastnění politici příjemně překvapili. Když už ničím jiným, pak určitě zdravým selským rozumem. Energii potřebujeme a potřebovat budeme, což neznamená, že bychom s ní měli nadále tak plýtvat jako dosud. Porušení limitů těžby uhlí nechceme, protože to je jako podřezávat si větev, na které sedíme. Slunce a vítr nám potřebnou kapacitu nezajistí, a tak nám nezbude než vsadit na jádro. S tou podmínkou, že bude součástí vhodně namíchaného energetického mixu, nikoli jediným možným řešením. Nejde sice o žádnou maturitu – stejně si to dnes dokáže srovnat v hlavě každý normální člověk. Ovšem na politiky je to výkon. Takže se můžeme těšit, kolik z toho, o čem mluvili před volbami, jim zůstane v hlavách v zakletém zámku poslanecké sněmovny.