Nečasovy vousy a šance na nápravu

Hodně mě pobavil bývalý premiér Nečas, jak si nechal narůst vousy. Už jsem myslel, že se za své vládní trapasy začal stydět a chce se do vousiska schovat jako pštros do písku. Já Nečas? Ne, já nic, já muzikant. 

Jenomže vousy mu zas tak rychle nerostou, takže ho novináři před budovou soudu, kam byl předvolán, hravě poznali. A jakmile začal bývalý premiér, který si ušil z ostudy kabát, mluvit, hned bylo nad slunce jasnější, že žádná sebereflexe nenastala, natož zpytování svědomí. Hlasem ukřivděným a téměř plačtivým před kamerami zanaříkal, že jde o politický proces a on je oběť. No pozdrav pánbůh!

Ve stejnou dobu se na druhém konci města pražského kapitáni české ekonomiky radili přemítali, kam s tou lodí, se kterou Nečasova vláda div neztroskotala na mělčině, a jestli je nutné ji tahat do poschodí jako v té rozmarné Suchého a Šlitrově písničce. A jestli mají milenky premiérů i nadále úkolovat vojenskou rozvědku, aby hlídala paní premiérové, nebo už radši ne. Dohodli se, že už radši ne.

Nečasova vláda dostala zemi do takové šlamastyky, že není vůbec těžké shodnout se na tom, že tudy dál cesta nevede. První kroky nové vlády – ať už v ní bude kdokoli – tedy nutně povedou k nápravě šlendriánu, který nás přivedl na mělčinu.

Nejdříve bude třeba snížit nesmyslně zvýšenou daň z přidané hodnoty z 15 na 10 procent, snížit sazbu DPH u léků, knih a základních dětských potřeb, vrátit společné zdanění manželů a zvýšit slevu na dani pro dítě, aby rodiny přestali být trestány za to, že vychovávají děti. Je potřeba se vrátit k církevním restitucím, protože vychází najevo, že nejde o nápravu křivd, ale prachsprostý tunel, na kterém se tajně dohodli Nečas s Kalouskem a kardinálem Dukou. Jako sůl potřebujeme zákon o minimálním důchodu a jeho zvyšování o inflaci, abychom vrátili seniorům pocit důstojného stáří, o který je předchozí vláda obrala. Shoda panuje i v tom, že je třeba už konečně rázně zakročit proti lichvářům a exekutorům.

Kromě toho se musíme rozhodnout pro energetickou koncepci nejen pro další volební období, jak bylo zvykem, ale ve výhledu 20, 50 nebo 80 let. Je třeba odložit ideologické mlžení a jasně říct, kolik energie bude země potřebovat a jak ji vyrobí. V kritické fázi, kam jsme se kvůli věčnému handrkování dostali, už je třeba si nalít čistého vína. Potřebujeme rozumný energetický mix, útlum uhelných elektráren a promyšlenou podporu energie z obnovitelných zdrojů. A musíme se smířit s tím, že bez jaderné energie se – ať už si o ní myslíme cokoli – v 21. století neobejdeme.

Je nadějné, že ve všech uvedených bodech se politici, kteří budou mít šanci zasednout ve vládě, v zásadě shodují. Kéž je pro ně Nečasova ostuda varováním, že když šanci promrhají, za masku z vousů se potom před námi neschovají.