Konce a krize - Zpráva z Majáku č. 48 a 49 - (24.10.-6.11.)

NATO přestalo útočit na Lybii. Listy žloutnou a opadávají. Dne 28. října skončil mayský kalendář a galaktický cyklus trvající 16 miliard let, oznamuje švédský badatel Carl Calleman. Summit G20 se nedohodl na další finanční pomoci zemím v krizi. České opoziční strany obstruují ve sněmovně.

Na samain, keltský svátek nadcházející zimy, jsem se přestěhoval z rodinného domku v Košířích do domku v chatové kolonii u obce Zdiby. Podkrovní pokojík, do něhož lezu po téměř kolmých dřevěných schodech, připomíná horskou chatu. Vměstnat do něj své věci zdálo se být na první pohled nemožné, ale kupodivu se to podařilo.Tady budu nějakou dobu prožívat duchovní transformaci a světové krize všeho druhu. Napsal jsem pro revue Prostor článek „Konec epochy“. Podívejme se na krizi jako na změnu, jako na cestu, navrhuju v článku.

Totéž říká i můj kamarád léčitel lidských duší Pepa Šálek, který neztrácí náladu, ani když v zimě přespává v autě, jsa bez střechy nad hlavou. „Přijímat, přijímat, přijímat,“ radí lidový filosof. A nechávat věci plynout, vše je plynutí.

Čirou náhodou právě na český státní svátek 28. října údajně skončil záhadný posvátný mayský kalendář (říká jeden z mnoha jeho interpretů C. Calleman). Zamířili jsme toho dne s kamarádkou na skupinovou meditaci na Vyšehrad. Přišli jsme pozdě, ale velká skupina na louce se nedala přehlédnout. Meditaci na louce u soch starých Slovanů řídil sugestivně mladý muž s příznačným jménem Světlák. Stáli jsme ve dvou kruzích a stvořili ve středu kruhu Světelný sloup, kterým jsme čistili nejprve Vyšehrad, poté všechny České země i Slovensko. Snad to pomůže... Konec mayského kalendáře očekává většina lidí 21.12.2012, ale někteří Mayové až někdy na jaře 2013. Meditovat můžeme už teď. Čím víc, tím lépe. Více světla do temna krize, strachu a negace vůbec...

Svět kolem nás se rychle  mění. Sociální výtah jede se střední vrstvou dolů pod most, říká kritik kapitalismu Jan Keller. Prof. Keller vypadá trochu jako mušketýr, trochu jako inkarnace nějakého francouzského filosofa, asi Descarta. Jednou jsem ho viděl na Hlavním nádraží v Praze a tvářil se sveřepě.

V nevelkém domku ve Zdibech žije mimo mne 5 bytostí: paní bytná, dva další podnájemníci a 2 kočky. Dělník Jožo ze Slovenska ukazuje, že člověk je schopen přežít cokoliv – pracuje 7 dnů týdně, nemá téměř nic a spí na gauči v průchozí místnosti. Další podnájemník, mladý Čech tu jen přespává. Bytná pracuje doma a výrobky prodává po internetu. Chtěl jsem bydlet v komunitě – a je to. Stačí vyslat myšlenku a vesmír vám ji realizuje, jen možná v poněkud jiné podobě, než jste čekali. Hledal jsem „komunitku“ na meditace – komunitku mám z lidí, co asi moc nemeditují. Nevadí, každá zkušenost dobrá.

Způsob života, jak žijí dnes někteří Středoevropané, připomíná mi poněkud válku. Jaká válka to zuří okolo? Kdo tady s kým bojuje? Když nakupuju v Praze v malém albertu u metra, mívám pocit, že se blíží nějaká katastrofa – atmosféra nervózní, lid zachmuřený, prodavačky vystresované. „Bojím se tu,“ řekne mi jedna, když ji na to upozorním.

S koncem roku se vše rychle mění. Nejprve Evropané radostně oznámili, že zachránili Řeky zrušením poloviny jejich dluhů, a v posledku se ukazuje, že to tak jednoduché nebude. Také summit G20 potvrdil, že to jednoduché nebude. Kdoví, co se v kolébce evropské kultury semele: co když Papandreu padne a přijde řešení, kterým řecký lid překvapí všechny?  Cítím v kostech, že se ještě budeme divit. Když jsem byl v Řecku, měl jsem pocit, že každý druhý Řek má v těle geny dávných tvrdých mořeplavců.

Proč je vlastně Západ v krizi? Lidstvo disponuje neuvěřitelnými vědeckými poznatky a finančními kapacitami. Proč jde tedy všechno od 10 k 5? Není vám to trochu divné, milí čtenáři?

Když jsem byl malý, četl jsem sci-fi a různé prognózy, jak bude v roce 2000 hej - auta se měla řídit sama nebo rovnou létat, pracovat se mělo maximálně 4 hodiny denně a všichni měli být šťastní a žít v dostatku....

Realita vypadá takto: Američané už ani nemají s čím létat na orbitální stanici. Jsouce v dluhové pasti, téměř každý stát chudne... Všude jsme četli a čteme inzeráty: Půjč si peníze! Půjč si peníze!

A ejhle: některé státy vyprodukovaly pro sebe tak velkou past, že nestíhají splácet ani úroky! Odborník žasne, laik se diví. Utahujte si opasky, zvyšujeme daně, jinak to nejde, zní hlasy politiků.

Podnikatel v Rádiu Česko: „Vlády by měly přestat s transfery peněz, jsou to jen vyhozené peníze, a nechat lidi, ať sami dělají to, co pokládají za vhodné. Lidé to vědí nejlépe.“

Taky mám takový pocit – stačí se podívat na mé spolubydlící, jak si umějí poradit. Vypadají všichni spokojeně, i Jožo. Politici s oblibou vyhazují miliardy za blbosti, klidně i biliony vyhodí za nějakou válku. Prostý lid obrací v ruce každou korunu, tvrdě maká. Tak proč (téměř) všichni chudneme? Obrovská zdibská chatová kolonie je plná různých chat, domků i luxusních domů,  zahrad a zahrádek – český lid se neztratí, jen se zase „zakope“ jako už tolikrát, aby přežil válku, která není.

Co se dělo 24.10.-6.11. :

Švýcaři obžalovali z praní špinavých peněz kolem ovládnutí Mostecké uhelné společnosti sedm lidí, většinou Čechy. - Český státní svátek. Podle Carla Callemana je tento den skutečný konec mayského kalendáře a galaktického cyklu, který trval 16 miliard let. – Lídři eurozóny přišli s novým plánem na řešení krize v Řecku: donutí banky prominout  50% dluhů Řecka. Umazání dluhů soukromých věřitelů obnáší 100 miliard eur. - Počet lidí na Zemi dosáhl 7 miliard.  Začal keltský svátek duchů – samain. - NATO zastavilo intervenci v Lybii. Stroje Aliance vzlétly 26 tisíckrát a zasadily 9568 úderů. Ztráty se neuvádějí, byla to prý levná válka. – opozice zahájila ve sněmovně obstrukce, aby zabrzdila vládní reformy

- velké české firmy plánují přes nepříznivé prognózy vývoje dále investovat.

Světová hospodářská krize se přiblížila, poté, co se rozhádaný summit G 20 nedohodl na další finanční pomoci pro země v krizi. - Eurozóně bude trvat nejméně deset let, než se jí podaří vypořádat se současnou dluhovou krizí, řekla německá kancléřka Angela Merkelová.