Jsou nepsaná pravidla, která by měl dodržovat otec malého, řekněme dvouletého dítěte, aby se při jeho výchově nezbláznil. Čtyři – z mého pohledu hodně důležité zásady – vybírám. Otcové. Pokud se jimi budete řídit, garantuju vám nižší riziko převozu do ústavu k doktoru Chocholouškovi. Pokud je hodláte ignorovat, ten malý prevít vám bude permanentně zvyšovat krevní tlak. Slabším jedincům vysaje mozek z hlavy.
1. Vyhněte se čtení příspěvků v diskuzních fórech typu eMimino.cz. Tohle je základní a jedna z nejdůležitějších zásad. Pokud ji nedodržíte, Pán Bůh s vámi. Jestli tyto debaty budete pročítat, začnete vnímat matky úplně jinak než doposud. Ti, kteří jsou zvyklí generalizovat, budou mít vyložený odpor už jen k setkání se všemi matkami bez rozdílu věku a proporcí, které tlačí venku kočárky. Pozor, čtení takových debat na internetu dokonce může u mužů vést k vážným duševním poruchám. Nejmírnější dosud zaznamenaný následek čtení těchto blábolů je doživotní tik v obličeji. Výjimku tvoří fajnšmekři, kteří rádi mluví jinou řečí (mimísek, těhulka apod.). Pevně doufám, že do této divné sorty mužů patří jen nepatrné promile českého otcovského národa. Takže, pokud něco nevíte, zeptejte se kamarádek nebo lékaře.
2. Na otázky typu „co to je?, proč?“ odpovídejte stejnou otázkou. Pokud se třeba bavíte o perníkové chaloupce, jak v ní hodili Jeníček s Mařenkou Ježibabu do pece a váš potomek vás zaskočí otázkou „póóóč?“, rozhodně zapomeňte na vysvětlování. Ať už mu to vylíčíte horem, spodem (můžete u toho třeba mávat rukama a skákat na jedné noze), je to marné. Počítejte s tím, že bude na každou vaši odpověď následovat další otázka „póóóč“. Takže se prcka zeptejte stylem: „Kačenko, a proč tu Ježibabu hodil Jeníček s Mařenkou do pece?“ A máte to. Dítě je zaskočené a musí začít s vysvětlováním. Tím jste zachráněn.
3. Nesnažte se dítě uklidnit při hysteráku, nechte to odeznít. Můžete se jen modlit (ateisti jsou v háji), aby to splašené zvíře před vámi neřvalo moc dlouho. Nebuďte naivní, v ten okamžik rodičovská láska nepomůže. Když v prvopočátku začnete stylem „Kačenko, neplakej“, buďte si jistý, že se za pár minut doberete k mnohem hnusnějším výrazům. Budete na dítě i řvát. Máte to zapotřebí? A ještě upozornění. Taková „metoda pevného objetí“ je totální kravina. Akorát jsem při tom od dcery schytal pecku do brýlí a kopanec do koulí.
4. Zásadně nepoužívejte sprostá slova! I když vás dítě sebevíc vytočí, nepoužívejte vulgarismy. Snažte se jeho zlobení rozdýchat, počítejte třeba do deseti. Pokud z vás přece jen vyletí nějaká sprosťárna, trest vás nemine. Následky bývají ničivé. Dítě okamžitě zbystří, chytí se toho, protože vycítí, že to se neříká. A tak výraz s radostí několikrát zopakuje. Třeba na rodinné oslavě. Pokud je manželka u toho, jak dítěti sprostě nadáváte, hrozí vám určitý počet dní bez sexu (délka trestu se liší náladou a tipem ženy, viděl bych to minimálně na týden). Manželka si vás navíc krutě vychutná. Bude mít přísný výraz v očích při každém dalším krocení divé zvěře a ještě mnohokrát vás napomene jak malé děcko: „TO NESMÍŠ, TO SE NEDĚLÁ!“
