Jak samotář Jean Dubuffet zhodnotil své myšlenky – první velká výstava po dvaceti letech

Dubuffet, původně úspěšný obchodník s vínem, vyměnil až ve svých 40 letech měšťanské pohodlí a zajištěnou existenci za umění ...určitě ne náhodou. Jedinečná, obsáhlá výstava mapuje napínavý vývoj malíře-individualisty.

Jean Dubuffet, narozen přesně na přelomu 20. století, prožil tu nejproduktivnější epochu vývoje umění za posledních několik set let a rozhodl se nezávisle vytvořit vlastní umělecký pohled. Snad jediný silný vliv na jeho tvorbu měl Art brut, s kterým se setkal zejména během svého pobytu ve Švýcarsku. Dubuffet jej začal dokonce sbírat a později svou sbírku věnoval městu Lausanne.

Dubuffet byl i v soukromí osobitý, plachý a zároveň téměř bezohledně svobodymilovný. Současníci, i jeho nejbližší přátelé, mu atestují i vznětlivost a přecitlivělost v soukromém styku. Tvorba Jeana Dubuffeta ovlivnila v polovině 20. století celou  generaci umělců v čele s Hockneyem a Haringem nebo i Baselitzem.

Výstava je průřezem Dubuffetovou tvorbou a jak je rozdílná, má zároveň společného jmenovatele. Portréty pojednává jako krajiny, i věci jsou pro něj pozměněné krajiny. Sám řekl: „...i jakýkoliv stůl se pro každého může proměnit v krajinu, velkou jako Andy,“...a nebo „...má též vrásky a rýhy."  Každá z rozdílných epoch Dubuffetovy tvorby znamená další krok zpět k přírodě. Na konci své tvůrčí invence používal na plátnech hlínu, prach, popel, křídla motýlů!, houby, semínka a olej nanášel jako by lopatkou... Dubuffet zemřel v Paříži ve svých čtyřiaosmdesáti letech.

Zlatý hřeb výstavy je instalace „Coucou Bazar“ z let 1972-73.  Coucou Bazar je monumentální seskupení sta pevných a dvaceti nadměrných pohyblivých, stylizovaných a částečně elektricky animovaných surreálních, postav. Dubuffet použil pro CouCou výhradně červenou, modrou, bílou a modrou barvu – a nazval jej „oživlý obraz."   V prezentaci, která byla dodnes k vidění pouze v Paříži, New Yorku a v Turínu se spojuje malba a sochy, hudba a tanec v jeden improvizovaný dramatický celek. Dvakrát týdně, ve středu a v neděli, se část předimenzovaných figurín dá, díky profesionálním balerínám, do pohybu. Část výstavy a Coucou je na   https://www.youtube.com/watch?v=Lry5lW9uoLk

Od roku 1997 je sbírka umístěna ve veřejně přístupném muzeu postaveném od Renzo Piano.  Budova je 170 m dlouhá a má  celkovou plochu téměř 4000 m2. Díla pro výstavu zapůjčilo patnáct špičkových muzeí a sbírek.  Výstava byla zahájena 31.ledna a potrvá do 8.května 2016. Muzeum je otevřeno od 10 hodin do večera, po 365 dní v roce, vstupné činí 25 / red. 20 CHF.