Adventní zastavení - nutnost nebo tradice?

       Adventní doba, kterou si nyní připomínáme, má svůj hluboký duchovní význam. 1.adventní nedělí začíná nový křesťanský liturgický rok a příprava na Vánoce jako oslava příchodu Ježíše Krista, jež trvá do Štědrého dne. Křesťané si každoročním prožíváním Adventu a slavením adventní liturgie připomínají očekávání starozákonních proroků, kteří zvěstovali lidstvu příchod Mesiáše, jež má přinést osvobození a duchovní proměnu.

Pro věřící by symbolika Adventu a Vánoc neměla být ničím cizím, zvláště pak prochází-li toto období vnitřním zklidněním a srdcem naplněným láskou a pokorou. Ale tato doba není důležitá jen pro věřící. Má být symbolickou výzvou pro všechny, kteří chtějí žít šťastný život bez utrpení, v pochopení a naplnění svého životního poslání.

       Máme si uvědomit smysl našeho života, více než kdy jindy se zajímat o duchovní život. Tato doba nezvěstuje hektické nákupy v supermarketech, ale naději na život v lásce, usmíření a odpuštění. Jednoduše bychom měli být tolerantnější, uvědomit si, zda svým jednáním někomu neubližujeme, usilovat o střídmost v jídle i stylu života, být laskaví, rozdávat lásku všude a všem, být soucitní a nápomocni v odstraňování utrpení, odpouštět všem i sobě. Udělejme vše pro to, abychom neměli nic společného se špatnými činy!

       Ne náhodou je liturgickou barvou Adventu fialová. Podle východních tradic je fialová symbolem 6.čakry (ádžňá čakra), která sídlí v místě tzv. „třetího oka“ (v důlku mezi obočím). Tato čakra otevírá naši intuici a bránu k vyššímu poznání duchovní podstaty, ke spojení s Bohem. Vnitřním komunikačním prostředkem je tichá modlitba či hluboká meditace.

       Samozřejmě, že povinností každého z nás je starat se o věci nezbytné k životu. Zajistit rodinu a bydlení, vykonávat zodpovědně svojí práci, starat se o děti a co nejlépe je vychovávat, což není totéž co blahobyt, apod. Tyto povinnosti však máme konat s pokorou, láskou, soucitem a odpuštěním. Pokud v sobě máme neklid, strach a tíseň, je to známka toho, že se nám výše uvedené úkoly nedaří plnit. Jsme-li však odhodláni udělat změnu, máme v atmosféře Adventu a Vánoc tu nejlepší příležitost být úspěšní.

       Pokud se nebudeme schopni ve svých životech vnitřně zastavit a zklidnit, bude naše cesta ke změně nesnadná. Kvalitativní změnu lze dosáhnout pouze vyšší formou vědomí a tou je duchovní cesta. Advent a Vánoce vypovídají o nás, jací opravdu jsme. Z „otroctví“ se NIKDY nevykoupíme materiálními požitky. Proto ADVETNÍ ZASTAVENÍ, abychom si to uvědomili.

       Vnímejme proto celou svojí bytostí tento sváteční čas. Zjemňujme vědomě svá srdce, zvyšujme svůj soucit k druhým lidem, kteří neměli to štěstí žít v blahobytu jako my. Mysleme na to po celý svůj život a přetvořme svůj soucit v pokoru, odpuštění a lásku. Skutečné životní hodnoty lze trvale získat pouze duchovně, v pokoře, lásce a smíření. Čeká nás rok 2012, rok výzev pro odpovědné, pro ty, kteří „vidí, slyší a vnímají“, aniž by k tomu potřebovali zrak, sluch a cit.

Odkaz na související článek: http://www.reikicentrum.cz/2011/06/04/zamysleni-nad-zivotem/