Jak jsem chodila na Kanárských ostrovech mezi sopkami

Měli jsme to štěstí, že všechny sopky tehdy spaly. Teď nám ale sopka na La Palmě ukázala, co umí, když nespí. Přidám pár fotek a pro někoho možná i jedno překvapení.

Nikdy dříve by mě ani nenapadlo, že se na sopečné Kanárské ostrovy někdy podívám. A stalo se, a ne jednou. Nebylo to ani tak nemožné a nedostupné.   

Kanárské ostrovy patří Španělsku. Leží v Atlantském oceánu, tvoří jej celkem sedm hlavních ostrovů – Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria, Tenerife, La Gomera, La Palma a El Hierro, a každý je úplně jiný. A teď nám vulkán Cumbre Vieja na ostrově La Palma ukázal, jak vznikly.

Je známo, že Kanárské ostrovy nejsou pojmenovány podle kanárů, ale podle latinského názvu psa - canis. Další verze ale je, že to nebyli psi, ale tuleni, kteří kolem ostrovů ve velkém množství žili a byli vyhubeni. Tuleň je latinsky canis marinus, mořský pes, a jsou to vlastně Psí ostrovy.

*****

Lanzarote a Graciosa

Začnu zprava. Rozlohou čtvrtý největší a k nám nejbližší ostrov souostroví je Lanzarote. O jeho podobu se zasloužily sopečné erupce v letech 1730 až 1824. I v dnešní době pod ostrovem stále dřímá činný vulkán.

Ostrov je ale i zelený a najdeme zde velké množství vinic, protože černá vulkanická půda a způsob pěstování jí svědčí. 

Národní park Timanfaya jsme si prohlédli jen z autobusu, nebo byla i možnost na velbloudech, jiná možnost návštěvy není.  

 Důkaz, že je pod ostrovem stále činný vulkán.

Volcan del Cuervo leží mimo národní park, je volně přístupný a my se mohli podívat, jak to uvnitř vypadá.

Malý ostrůvek Graciosa leží na severu Lanzarote a je geologicky nejstarší. Byl vyhlášen přírodní rezervací a pro mě byl oázou klidu. Na ostrůvku jsou jen dvě malé rybářské vesnice a zatím spící sopky.  

Fuerteventura a Isla de Lobos

Fuerteventura je nejdelší, druhý největší a také nejsušší ostrov. Leží nejblíže k Africe. Tento sopečný ostrov je v klidu již přes 7.000 let. Na počátku 20. let minulého století sem španělská vláda posílala do vyhnanství nepohodlné občany, v 60. letech se bralo povýšení na ostrov jako trest.

A v roce 1966 se na severu a jihu začaly stavět první hotely jako na dalších ostrovech a začalo se sem létat na dovolenou. 

Cesta na nejvyšší vrchol ostrova Pico de la Zarza. Bylo to 807 m n.m., od nuly od moře, dlouhé a na sluníčku. Doprovázely nás jen kozy.  

 Pohled cestou z vrcholu až na Atlantik.

 Trochu zeleně na golfovém hřišti.

Další malý sopečný ostrůvek Isla de Lobos se tyčí na severu 2 km od ostrova Fuerteventura a je přírodní rezervací. Převezlo nás tam lodní taxi a byli jsme chvíli první a jediní.  

Gran Canaria

Gran Canaria je třetí největší a asi i nejznámější ostrov plný různorodých zajímavostí. Hornaté vnitrozemí a krásná příroda, duny na jihu, hotely postavené na pobřeží a pláže.

 Nádherné vnitrozemí láká k turistice. 

Cestou na Roque Nublo je vidět na obzoru na sousedním ostrově Tenerife nejvyšší vrchol Španělska.

 Roque Nublo 1813 m n.m. a výhledy cestou zpět.

Tenerife

Tenerife je rozlohou největší ostrov. Navštívili jsme Národní park del Teide, kde se tyčí nejvyšší hora Španělska - spící sopka Pico del Teide 3.718 m n.m. Tu jsme viděli i ze sousedního ostrova Gran Canaria a La Gomera.   

Černý písek na pláži byl neuvěřitelně horký.

 Spící sopka a nejvyšší španělský vrchol Pico del Teide.

Těsně pod vrcholem. Na vrchol se mohlo jen s předem vyřízeným povolení, chybělo nám 200 m. V zimě je vrchol pokrytý sněhem, jehož zbytky jsem vyfotila ještě v červenci.   

La Gomera

Magický ostrov a ostrov palem je často v mlze. Odtud vyplouval Kryštof Kolumbus na cestu do Ameriky. Nádherný je i Národní park Garajonay.   

 Další pohled na nejvyšší horu Španělska Pico del Teide.

Nejmenší ostrov El Hiero a v současné době soptící La Palmu jsem nenavštívila a už asi ani nenavštívím. 

*****

A to překvapení? Tuto fotografii jsem pořídila na ostrově Lanzarote. 

A tuto u nás. Připadala jsem si totiž chvílemi na Kanárských ostrovech jako v Českém středohoří, které je také důkazem sopečné činnosti v Čechách.

Děkuji za návštěvu a případnou karmu.

Autorka fotografií: Jiřina Votavová

Všechny moje blogy najdete zde, stačí kliknout a dole zalistovat: https://jirinavotavova.blog.idnes.cz/