Touha mít syna

Každý muž má dle tradice v životě tři povinnosti - zasadit strom, postavit dům a zplodit syna a po jejich úspěšném odškrtnutí si může říci - Jsem opravdový muž. Kde se bere ona touha každého muže, nebo většiny po alespoň jednom mužském potomkovi ??

Vycházím z praktického poznání - v mém okolí jsou muži, kteří syna(y) mají a také muži, kteří mají jen dcery a ti s dcerami se často cítí méněcenní. I kdyby jejich dcera byla hezká, chytrá...., tak nikdy nebudou jedno - muži. V našem moderním civilizovaném světě se zdá tato touha muže po synovi jako cosi archaického a  nepochopitelného, ale v každém muži tato touha dřímá. Proč však v době 21. století ??

Jindřich VIII. Tudor tolik toužil po synovi, že udělal to, co tehdejší svět považoval za nemyslitelné - odtrhl se od církve a založil si vlastní anglikánskou církev a nevědomky položil základy anglického státu jako pozdější námořní velmoci a posílil panovnický absolutismus. A to vše kvůli pouhé vůli po synovi, dědici a nástupci.

Když si přeneseme příklad Jindřicha VIII. do naší doby, tak zjistíme, že dodnes je mnohý muž, který sice nemá možnost kvůli touze po synovi měnit dějiny, ale mnoho mužů tato touha dovedla k rozvodům, podvádění manželky atd. Dnes se eufemisticky říká, že hlavně aby bylo dítě zdravé, ale u mnoha mužů uvidíte radost ze zdravé dcery, ale smutek, že to není zdravý syn.

Toto téma se prý více řeší ve venkovských oblastech, kde přežívají staré tradice, ale mám příbuzné a známé jak na venkově, tak ve městě a musím říct, že rozhodně tento axiom neplatí. Jak si vysvětlit, že zpohodlnělý měšťák žijící v bezpečí a klidu střední Evropy 21. století stále projevuje primitivní touhy po synovi jako dědici a obránci ??

Co myslíte Vy ?? Budu vděčný za Váš názor.

Autor