Pro chytré hlavy

Po posledním článku, který byl jaksi dvojčlánkem ( 2 v jednom ), jsem se rozhodl napsat ještě jeden ze série těchto 2v1 článků. Tento text by se měl týkat české znalosti cizích jazyků a jednoho opravdu zapeklitého matematického problému, který je tvrdší než paraořech.

Podle jistých nedávných průzkumů jsou prý Češi na štíru se znalostmi cizích jazyků. Nejeden komentář k těmto nelichotivým výsledkům se zabýval hledáním příčin tohoto stavu. Mezi často zmiňované patřila nekvalitní výuka cizích jazyků již od základních škol, dále ne zcela špičková znalost a snaha učitelů cizích jazyků se vzdělávat až po takové důvody jako vynikající český dabing, který je opravdu dobrý a cena Františka Filipovského za dabing má své opodstatnění.

Byli jsme také porovnáni s jinými národy v Evropě, kde již tradičně ve znalostech cizích jazyků vítězí Nizozemci a Skandinávci. Je pravdou, že v těchto zemích dabing není na takové úrovni jako u nás a kdejaký film se pouští v originálním znění jen s titulky. Navíc ve spojení s obchodní tradicí, jakou mají například Holanďané, se není čemu divit, že snaha porozumět obchodnímu partnerovi je zde více přirozená. Co myslíte Vy ?

A druhý bod se týká N=NP problému, který je také znám jako problém obchodního cestujího. Je to nedeterministicko polynominální problém současné matematiky, který říká ve zkratce něco jako že jsou NEDETERMINISTICKO POLYNOMINÁLNÍ ( NP ) a POLYNOMINÁLNÍ ( P ) úlohy, které se liší v tom, že u těch NP roste složitost s počtem dat výrazně rychleji, lze říci, že závratně, zatímco u těch P roste pomaleji a to opět výrazněji v porovnání s NP úlohami.

Klasickým příkladem je právě obchodní cestující, který má seznam třeba 6 měst, která musí navštívit. Ten, kdo kdy prošel SŠ a říká mu něco středoškolský triangl variace, kombinace a permutace, tak ví, že cestující má 6! možností, jak tato místa objet. Neboli faktoriál 6 je 720. A co když je těch měst 20 ? Navíc většina moderních kalkulaček pro domácnost je schopna udělat faktoriál maximálně čísla 69. Otázkou NP = P problému je však to, zda je NP tak složité jen díky naší neznalosti snazšího postupu nebo je NP úloha natolik odlišná od obtížnosti P i v reálu. Na první pohled jde o hloupost, nad kterou nemá cenu ztrácet čas, ale pokud Vám to přijde jako hloupost, tak asi nebudete ten pravý/á k řešení tohoto problému. Protože tento problém je selským rozumem řešitelný, že NP není rovno P, ale je nutné získat matematický důkaz a každý matematik ví, že důkazy, ať už sporem, matematickou indukcí atdd... patří ke klenotům v koruně královny věd - matematiky.

A na závěr lze dodat, že tento problém patří mezi tzv. Problémy tisíciletí (http://cs.wikipedia.org/wiki/Problémy_tisíciletí) a za jejich úspěšné vyřešení lze vydělat tuším milion USD za každý.

A jako P.S. si všimněte, že pod tímto článkem, který se týká matematiky není ani jeden příspěvek v diskuzi, zatímco v mém předposledním článku Ekonomie v příkladech aneb Češi jako národ ekonomů jich je hned 14.