Přesčasy

Věřím, že to co, je námětem tohoto článku už jistě někdy, někoho napadlo, ale vzhledem k tomu, že učitel z katedry pracovního práva na PrF UK na to zíral jako puk a po chvilce snažení uznal, že moje myšlenka je opodstatněná, věřím, že jistě bude zajimavé pozorovat, co se bude dít, pokud se tento problém jednou objeví před soudy.

V České republice máme zákon 262/2006 Sb. známý spíše jako Zákoník práce (dále jen ZP). A ten v §93 hovoří o mnoha lidem notoricky známé práci přesčas. Zaměstnavatel může podle odst. 2 nařídit zaměstnanci až 150 hodin přečasů v kalendářním roce - poněkud odlišná úprava je ve zdravotnictví.

V § 93 odst. 3, 4, které jsou implementací evropské normy do českého právního řádu,  se říká, že zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít smlouvu o dalších přesčasech, které ale MŮŽOU ČINIT NEJVÝŠE 26 TÝDNŮ PO SOBĚ JDOUCÍCH. Toto ustanovení mainstreamoví právníci vykládají tak, že za kalendářní rok, který má 52 týdnů, lze sjednat maximálně 26 týdnů přesčasů - třeba na vykrytí sezóních prací ve stavebnictví a pod.

Pokud se ale zamyslíte nad obratem -- NEJVÝŠE 26 TÝDNŮ PO SOBĚ JDOUCÍCH - znamenalo by to, že během kalendářního roku, který má 52 týdnů, lze udělat to, že 26 týdnů dojednáte přesčasy, pak si dáte týden pauzu, abyste nešli proti liteře zákona a můžete rozjet dalších 26 týdnů. Je to sice proti účelu zákona, který chtěl ukotvit max. 26 týdnů za celý kalendářní rok, ale dostala se tam diskutabilní formulace 26 TÝDNŮ PO SOBĚ JDOUCÍCH. Kdyby tam bylo 26 týdnů za kalendářní rok, není žádný problém, ale takto může vzniknout poměrně zajímavá situace.

Šéf stavební firmy by tohoto fíglu asi nevyužil, proč by nařizoval přesčasy zedníkům v zimě, ale generální ředitel firmy v Praze, který má pod sebou "kancelářské krysy" a velmi rád by je ždímal, jak to jde, přijde s návrhem smlouvy podle myšlenky výše, zaměstnanec určitě nebude chtít a bude se bránit, že podle zákona to nejde, ale šéf přijde s mým argumentem a zaměstnanec bude nahranej, sice má právo s takovou smlouvou nesouhlasit, ale šéf má právo si najít jiného zaměstnance ...:)

Jak jsem zmínil na začátku, obvykle se daný paragraf a příslušné odstavce chápou tak, že jde sjednat max. 26 týdnů přesčasů za kalendářní rok, ale upřímně bych byl zvědav, až by se podobná věc dostala k soudu, aby ji rozhodl. Měl by sice možnost argumentovat jinými ustanoveními ZP, ale snadné by to rozhodně neměl.....

Pokud jsou zde větší borci na Zákoník práce, než jsem já, rád si přečtu Vaše podnětné názory v diskuzi

Autor

P.S. Těm, kteří by nechápali, proč řeším takové nesmysly, tak bych rád napsal, že právo je bohužel o slovíčkaření a třeba když pro běžného člověka je půjčka a výpůjčka synonymum, tak v právu má naprosto odlišný význam a právě hledání takových skulin a mezer a jejich zvěřejňování obvykle vede k jejich zneužívání a následně zahlazování mezer a kliček v právu a věřím, že cílem snad každého člověka je, abychom měli právo, které má bránit "lumpárnám" - jak kdysi idealisticky poznamenal profesor Švestka v občanském právu. Na další právní vychytávku bych odkázal ve svém článku Senza trik. :)