Moderní mainstreamová ekonomie se již delší dobu vymaňuje ze spárů matematizace, která započala s marginalistickou revolucí v 19. století, kdy se celá nauka ekonomie "zabalila" do grafů, křivek a rovnic s tím, že takto lze komplexně popsat lidské jednání, o kterém ekonomie ve své podstatě je. Naopak dnes existuje snaha, jak spojit matematizované jádro ekonomie s kdysi vysmívanými "okecávacími" proudy, jako je především Rakouská ekonomická škola, která vždy stavěla na povaze a jednání jedince.
Ohraný vtip o Čechovi, Američanovi a krávě. Američan vidí, že soused má dvě krávy a hned začne uvažovat, jak svojí pílí, snahou, invencí zajistit, aby on sám měl krávy tři a splnil si svůj American Dream. Čech uvidí, že soused má dvě krávy a většinou začne uvažovat, jak zajistit, aby sousedovy krávy pošly nebo jak se těch jeho zmocnit.
Výše popsané se může zdát nadnesené, jistě není každý Američan ani Čech takový, jak je popsáno, ale od toho existuje ve statistice průměr. Jedním z faktorů, který z USA v 19. a 20. století učinil ekonomickou velmoc, z čehož se pak odvozuje i moc politická, vojenská... bylo to, že do Ameriky přicházeli lidé, kteří měli vůli a snahu vyniknout. Ve své původní vlasti zneuznaní, vykořenění, ponížení a obvykle nejchudší z nejchudších. Lidé, kteří věřili v Americký sen, kteří žlučovitě nezáviděli druhým a naopak pracovali na svém úspěchu, který dle Smithova Bohatství národů z roku 1776 přináší jako vedlejší efekt bohatství celé společnosti. Pokud si úvodem zmíněnou anekdotu upravíte, že místo krávy dosadíte Audi, luxusní vilu..., získáte jedno z možných vysvětlení, proč naše země nedokáže plně využít potenciálu, který v třímá v jejím přírodním bohatství a lidech této země.
Výše popsanou teorii, že charakter národa je jedním z faktorů, které podmiňují jeho bohatství, potvrzují třeba Japonci se svojí vyhlášenou spořivostí. Ať se centrální banka Japonska bude snažit sebevíce, ať sníží úrokovou míru sebeníž, nic nedokáže Japonce odradit od jejich spořivosti, která je vryta do japonské mentality. Proto bylo Japonsko v poválečné éře ekonomického boomu zdrojem kapitálu, který pomáhal tento růst financovat.
Možností, jak zlepšit svůj život a nezamýšleně tím i život celé společnosti, ve které žijeme, je pouze žlučovitě nezávidět jiným od monitoru počítače nebo piva v hospodě a pokusit se udělat něco pro to, abychom dosáhli toho, co jinému závidíme nebo jej překonali. Neboť právě tato touha byla v lidských dějinách zdrojem pokroku.
S přáním příjemného dne i celého víkendu
Autor
