S mírným pobavením jsem si nedávno přečetl článek o mladém muži, který namířil svoji zbraň na Svědky Jehovovy, kteří jej přišli obrátit na svoji víru. S ještě větším pobavením jsem se poté vrhnul na diskuzi pod článkem. Není žádným tajemstvím, že na internetových diskuzích se povětšinu sdružují dosti pochybné existence. Proto ani nepřekvapí, že většina diskutujících konání duševně vyšinutého muže schvalovala.
Někteří dobráčkové navíc poukazovali na to, že jehovisté jsou sektáři! To mě zaujalo. Člověka vždycky zaujme, když se někde mluví o sektě. Většinou si pod tím představujeme sexuální orgie, obětování panen a vymývání mozků vůbec. Jen si tak potichu říkám, kdo byli křesťané před 2000 lety?
Zpočátku byli také považováni za obyčejnou sektu, a proto se s nimi také nezacházelo zrovna v rukavičkách. Když pomyslím na křižácké války, procesy s údajnými čarodějnicemi a násilné obracení na víru na americkém a africkém kontinentu…Kéž by byla tehdy sekta křesťanů smetena z povrchu zemského. Byť je přitom třeba mít na paměti, že by se místo nich hned druhý den poté objevila další sekta. Také by hlásala mír a lásku. Stejně tak by o něco později ve jménu víry své náboženství šířila (znásilňováním, vražděním a mučením).
Jediný rozdíl mezi jehovisty a křesťany je ten, že křesťané si získali násobně víc oveček. Jiný rozdíl mezi oběma sektami nevidím. „Obyčejní“ křesťané už tedy nepotřebují agitovat a chodit dům od domu. Mají své jisté. Co kdyby ale za oním vyšinutým mladíkem náhodou přišel „obyčejný“ kresťan? Vytáhnul by na něj také zbraň? Řekl bych, že ne. Protože křesťanství, to je úplně něco jiného. Křesťanství je…křesťanství je…co je tedy vlastně křesťanství, když ne sekta?
