Avatar je prostě pšouk

Pšouk se znenadání objeví, šokuje nejbližší okolí a do pár vteřin zmizí. Nemá žádnou hodnotu a přesto se o něm dlouho mluví. Autor tohoto společenského faux paus se stává hrdinou mnoha veselých historek. Dokázal něco opravdu "obdivuhodného". Ulevil si v tu nejméně vhodnou dobu. Lidé mají rádi žerty spojené s vyměšováním, a tak si onen pšouk získává značnou pozornost. Stejně tak je to s Avatarem.

Začínám být alergický na velké "haló", které se dostává filmu Avatar. Nejprodávanější film, přelomový film, kriticí jásají, Cameron je pašák, to tu ještě nebylo...ach jo. Novináři vždy dělají z komára velblouda. Pokud jste ale skutečným filmovým fajnšmekrem, může vás tahle pohádka přivézt leda tak k úsměvu. Odpusťte mi sklon k elitářství, ale tak to prostě je. Život je příliš krátký, než aby ho měl rozumně uvažující jedinec proflinkat nad Avatarem a podobnými dílky.

Režiséra Camerona znám coby autora mýdlové opery Titanik. Už z toho důvodu bych nikdy na žádný jeho film nešel. Titanik jsem bohužel měl tu "čest" vidět a nebylo mi z toho úplně nejlépe. Jsem člověk dojímavý a ač se to z tohoto mého text nezdá, nejsem v jádru ani trochu cynik. Jenže, čeho je moc, toho je příliš. Když mě režisér tlačí k slzám s pistolí u hlavy, jsem z toho prostě trocu nesvůj.

Ale novináři stále melou a melou. Avatar je boží, Avater je super, Avater je...nejnavštěvovanější filmy historie světa. Návštěvnost  přitom vůbec nic nevypovídá o kvalitě filmu. Drtivá většina nynějších "světových" režisérů je prostě brak. Stačí se podívat na žebříček nejprodávanějších filmů v historii. Mezi prvními patnácti se nenadje nic rozumného. NIc, co by si člověk pamatoval ještě půl hodiny o skončení filmu. Harry Poter, Spider Man 1, 2, 3, 4, atd...Jurský park a samozřejmě Piráti z Karibiku.

Jen se ukazuje, že asi tak 95% návštěvníků kina jsou bloudové. Dnes se nechají zblbnout nakašírovanou podívanou typu Avatar, zítra je zblbne politik hlásající blahobyt všem a pozítří klesnou na kolena před ufonkem s tykadélky.

Ale jistě stále lepší, než aby nějaká vyšší moc určovala, na co se má či nemá koukat. Jen je z toho občas člověk otrávený. Tak se z toho musí takhle vypsat. Zanadávat si pod vousy a zdravě si ulevit. Nebudete věřit, jak se teď ulevilo mně. Dokonce mám po těch několika řádcích chuť zajít si na Avatar do kina. Třeba to nebude tak hrozivé. Zajímavé efekty, 3D show, trochu popcornu, možná tam budou nějaký pěkný holky...obouvám si boty  a běžim na přelomový biják. Intelektuálové celého světa, vlezte mi na záda. Já jdu na Avatar!

Autor: Jiří Kohoutek | úterý 26.1.2010 17:35 | karma článku: 17,30 | přečteno: 1435x