Ústavní zvyklosti? Nic, než (ne)dobrý návyk...

Pokládám se za dobrého řidiče. Je to možná trochu namyšlené, ale namyšlení oštěpaři přece mohou být i Bára Špotáková a Jan Železný, protože ti mají ve vitrínách nebo jinde své zlaté olympijské medaile.

A medailí dobrého řidiče, po více než 45 letech a miliónu najetých kilometrů v nejrůznějších vozech, je nulový počet nehod. Ale to nepíši proto, abych se vytahoval, ale abych dal příklad.

A tak, jak nás učily "normalizační řidičské příručky" jsem se případným nehodám vždy snažil vyhnout volantem, tedy úhybným manévrem.

Jednou, jako čerstvý řidič s asi roční praxí, jsem strhl auto do mělkého "pangejtu" a zase z něj vyjel, protože z autokempu vjel na silnici nepozorný řidič.

Volant je, zcela nepochybně, rychlejší než brzda. To má své zásadní fyzikální důvody, které nelze změnit. Auto si s sebou veze jistou kinetickou energii a tu nikdo nikdy nezničí okamžitě. Trvá to vždy nějaký čas. Ale reakce volantem je prakticky okamžitá.

Znamená to ale, že se řidič má vždy v krizové situaci řídit pravidlem "cukni volantem, ať se nehodě vyhneš"? Ne, žádným univerzálním pravidlem to není.

A pokud nějaká splašená mladá dáma cukne volantem, aby se vyhnula odření svého vozu a vyletí přitom z dálnice, není to správná reakce na danou situaci.

Prostě řidič, politik i prezident musí každou situaci řešit nikoli podle nějakých "zvyklostí", ale podle okamžité situace.

Myslím, že první demisí celé vlády byl v roce 1997 rozpad Klausovy vlády. Nazvěme to klidně spiknutím nebo atentátem. Nejen strany vládní koalice, ale i Klausovi spolustraníci se ho chtěli zbavit a vybrali si k tomu jeho návštěvu Sarajeva.

Nebaví mě po těch letech hledat všechny podrobnosti, ale mohu s čistým svědomím říci, že Klausova vláda byla zcela "rozesraná" a tak prostě šla, naprosto automaticky, spolu s Klausovou demisí.

A stvořila se "ústavní zvyklost", protože prostě do té doby žádný precedent nebyl.

A potom i další demise premiérů kopírovaly tuto "zvyklost", která se jaksi, zcela iracionálně zavedla a zabetonovala, aniž k tomu byl jakýkoli racionální důvod. Prostě se postupovalo setrvačností.

A tento týden vyskočil, jako čert z krabičky, Bohuslav Sobotka a k naprostému údivu skutečně všech vyhlásil "konspirativní demisi". To je taková demise, ke které není žádný skutečný důvod, kterou si prostě premiér sám vymyslel.

Všichni, naprosto všichni, zírali na Sobotku jak vyvorané myši, co se to děje. Protože ještě na 1. Máje neměl, kromě Bohuslava Sobotky, nikdo o nějaké demisi ani "Ahnung".

Sobotka delší dobu prskal na ministra financí Babiše a měl ho proto, zcela jednoznačně, odvolat. Na to je ovšem příliš posraný. Bál se, že se mu před volbami rozpadne celá vláda.

Krásně na to sedí známý citát Winstona Churchilla: Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.

A Sobotka měl na vybranou mezi odvoláním Babiše a demisí. Nakonec zvolil odvolání Babiše a skončí v demisi. Jiné řešení dané situace asi nebude možné, protože Andrej Babiš není žádným hlupáčkem z nedělní školy a vymyslí protiúder.

Dalo by se o tom ještě chvíli plkat, ale čas jsou peníze nejen v Americe a tak pouze odkaz na článek o "ústavních zvyklostech".

Jaroslav Novák Večerníček

Sobotka uklouz a křičí zlomte nohu Zemanovi

Jak jde o prezidenta jsme zahlcení lhaním až na půdu. Komentátoři i pseudoprávníci v ČT se pohoršují jak Zeman ohýbá Ústavu. A tady jde o těžkou manipulaci fakty. Ústava nikde neříká, že demise premiéra je demise celé vlády.http://jaroslavnovak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=602635