Ještě v době Novotnovsko-Havlovské cochcárny jsem ve studentské časopisu četl popis, či definici recese. Doufám, že pánové Veselský, Šrejbr, Skála a další mi prominou, že si nepamatuji všechny detaily, ale vypadaly asi takto:
- Mírná forma recese spočívala v tom, že na stanici tramvají U Muzea (psala se 60. léta) skupina studentů neustále, proudovou metodou, nastupovala a vystupovala z tramvaje
Tramvaje tehdy, zpravidla, neměly dveře, které by se daly zavírat. Bylo možno z nich, po dobrém rozhlédnutí vyskakovat nebo naopak zase naskakovat.
A tak mírná verze recese spočívala v tom, že studenti, musel jich být větší počet, jedněmi dveřmi do tramvaje nastupovala, aby druhými vystoupila a těmi prvními zase nastoupila.
I když jsem to nikdy naživo neviděl, tak si myslím, že řidič musel být perplex. Ale tramvaje tehdy mívaly průvodčího a ten by ty šašky asi brzy nakopal do prdele. - Drsná forma tramvajo-ostrůvkové recese spočívala v tom, že studenti medicíny ukradli na pitevně ruku zemřelého, tu pak pomazali kečupem a pohodili, po příjezdu tramvaje, na nástupním ostrůvku.
Samozřejmě, museli u toho dělat pěkný rachot a vřískot, aby jim okolostojící uvěřili, že ta krásná dívka, která se tak srdceryvně drží za předloktí, o ruku opravdu přišla.
Nevím, samozřejmě, zda některý tento způsob recese se opravdu uskutečnil nebo jde jen o městskou legendu, ale pravdou je, že dnes někteří mladí jezdí metrem zavěšeni na držadlech a říkají si snad "netopýři". Ale, dnes máme tu "svobodu" a tak už to není taková sranda.
Myslím, že to tričko s kladivem a srpem u voleb, byl klasická recese. Protože, co je smyslem recese? No, přece takové konání, aby publikum "čumělo jako blázen". A po volbách nelze říci, že vlastně celý národ "nečuměl", což je velký recesistický úspěch.
A současně zde máme jakýsi střet mezi minulostí a přítomností. To, že KSČ byla jakousi "vedoucí silou společnosti", o tom nikdo nemůže pochyboval. Ovšem nikdo by neměl psát takového hámotiny:
... myslíte, že se bude opět udávat, persekvovat a podobně? Je to celkem nasnadě, vzhledem k tomu, s čím a kým máme co dočinění. Máte z toho radost? Žádný divhttp://abelovsky.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A161008_558268_blogidnes&razeni=vlakno
OK. Není to přímo mířeno na jednu osobu, není to, v přenesené Ich formě (v tomto případě Du), ale já mám pocit, že to na jednu osobu mířeno je a tak k tomu mám krátkou poznámku:
- Nejvíce udávali anonymové, kteří si nemuseli brát servítky. Lidé, kteří by z toho měli problém nikdy nemohli nesmyslně udávat.
- Udávání bylo věcí dolních vrstev společnosti. Jeden kamarád vyprávěl, jak za okupace mělo četnictvo plné šuplíky anonymních udání, která alespoň na čas dodrželi.
- A perzekuce? Ty nebyly dílem StB. Ty byly dílem KSČ, které dávala pokyny. To ovšem dnes, kdy má ještě asi tak milion lidí kostlivce ve skříni, není populární.
A KSČM?, pohrobek KSČ? Je marno dumat, pro KSČ tak hladce prošla revolucí. Postačí vzpomenout 29. prosince 1989 a jsme doma (opětovně mi to někdo otříská o hlavu).
"There ain't no such thing as a free lunch is a popular adage communicating the idea that it is impossible to get something for nothing." Přeloženo: V životě není nic zadarmo a to každý, kdo chtěl dosáhnout na stupeň nejvyšší, musel respektovat.
https://en.wikipedia.org/wiki/There_ain%27t_no_such_thing_as_a_free_lunch
A závěr? Nyní u nás funguje pohrobek KSČ, KSČM a myslím, že bylo skoro zbytečné to jméno měnit. Dávné velké křivdy (50. léta) jsou dávno zapomenuta a co se týče křivd let 1969-1989, tak si myslím, že naprosté většině lidí jsou ty křivdy šumaprdel.
Jediní, kdo nemohou zapomenout jsou někdejší zuřiví komunisté, kteří byli po prověrkách vyházeni ze svých pozic a následně se po roce částečně vrátili - naprosto nepochopitelné rehabilitace komunistů - ale těch, biologicky, valem ubývá.
Takže, podle mě, elektorát současných komunistů tvoří lidé spíše mladší, kterým náš současný systém příliš nevyhovuje a touží po lepším.
