Toilk krásných příležitostí k sebezničení už zaniklo. A další nám berou...

Neznám průměrný věk dožití ve středověku a bojím se hádat, aby mě velmi agilní Karma LM zase nesprdl, že jsem nestudoval. Ale byl dost nízký, protože ještě v 19. století oslovovali padesátiletého J.Vrchlického ctihodným kmetem.

Šance přijít o život byla ve středověku velmi vysoká a ještě dlouho potom se z třeba deseti dětí dožily dospělosti jen dvě. I moja pokrevná mama zomrela po porodu druhého dieťata a starý otec, původem z Prahy se oženil s její sestrou.

To byl tehdy zavedený obyčej. A velmi dobrý obyčej. Po padesáti letech už nikdo nevěděl, která je ta pravá. A stará mama měla takovou smrt, kterou by si asi každý přál. Bydlela v bytečku vedle své dcery a nevycházela. Poprosila dceru, mojí tetu, aby ji oloupala mandarinku, snědla polovinu a byla v pánu.

Ovšem, takto krásně lidé většinou ze světa neodcházejí a v minulých staletích už vůbec ne. Tak třeba, kdysi oblíbené kratochvíle jako byl mor a cholera se dnes už nenosí a ani příjice neboli syfilis už není to, co bývalo.

Tak třeba, francouzský spisovatel Guy de Maupassant byl na ženy kos a na prostitutky obzvláště. Jednou se vsadil, že jich pojme, jednu za druhou, šest a vyhrál. Nevyhrál ovšem důstojnou smrt, protože skončil v léčebně, kde poslední zápis o něm zněl: "pacient se mění ve zvíře".

Nebo takový alkohol. Četl jsem, že ve Švédsku se v 19. století chlastala první liga. Výroba alkoholu je v zásadě velmi levná a její současná cena je dána hlavně spotřební daní. A ve Švédsku tehdy prý snídávali dvě deci tvrdého, aby se pořádně rozehřáli.

Ostatně, Stalin, o něco později dělal totéž. Ale měl k té vodce ještě slanečka, což byla, pro velitele šestiny světa a ikonu zbytku asi dost výživná snídaně. Ale zpět k tomu Švédsku. Jakýsi osvícený muž, ve snaze zachránit národ, zavedl ve Švédsku skoro 100% prohibici.

Ale uchlastat se lze bez problémů i dnes. Tak drahý alkohol zase není a pokud se podíváme do vrchních pater naší politiky, uvidíme, že za posledních 70 let jsme takových borců měli "hafo" a ne vždy to s nimi dobře dopadlo.

Uchlastat se v civilu jde také velmi snadno, hlavně, když člověk má peníze. Nebo si to alespoň myslí. Jeden náš dobrý kamarád, už je taky přes rok pod drnem, tak ten si po druhém pivu začal objednávat dvojité Jamesony.

Brrrrr. V poledne a tolik tvrďáků. Ovšem, on v tom byl velmi vytrvalý a ani jednou se nestalo, aby vynechal. A jsem 100% přesvědčený, že to nebyly jeho demonstrace, ale že tohle dělal každý den. K tomu ještě hulil jako fabrika a měl vloni hezký pohřeb.

Jiný kamarád, Kiril, ten zase s prominutím žral. A když jsem s ním mluvil naposledy, tak hlásil, že jediné, co zvládá je ležet, ani mluvit už ne. A taky to netrvalo dlouho, ani 14 dní, a byl na prkně též.

Další kamarád měl mimo Prahu domeček a sháněl nějaký malý pěkný byt v Praze. A tak, jsem se nabídl, že jako bývalý činovník realitní firmy mu s tím pomohu a objížděli jsme bytečky.

Byl to úžasný zážitek. On nás, mě a svoji manželku, vozil svým služebním vozem a já ten vůz navigoval do vybraných lokalit. A koukal jsem jako blázen. Jakmile chcípl motor a vystoupil z vozu, to ještě ani neměl zavřené dveře a už si zapaloval.

A to samé, na druhé straně vozu, jeho manželka. Vypadalo to jako sehrané cirkusové číslo "Duo Nikotinos". A pohřeb měl loni v srpnu. Tak to prostě chodí. Musíme tam všichni, že?

A teď ještě tragédie největší. Zákaz kouření v restauracích. Prostě a jednoduše, tragédie největší je ten zákaz. A uhryznul nám další kousek svobody dobrovolně se zhuntovat.