Rusové a nikoli Sověti proto, protože, když se řekne SSSR, tak tam na nás po Rusovi Leninovi vykoukne Gruzínec Stalin, Ukrajinec nebo poukrajinčovaný Rus Chruščov, Ukrajinec nebo možná Čuveč (nebo snad čuvač) Brežněv a po té sérii gerontů, kteří se ani nerozkoukali, teprve další Rus Gorbačov. Ale ten to pohnojil tak, že ho i Západ miluje.
Jan Werich kdysi říkával "u nás u svišťů to nesmíme říkat". byla to taková skrytá kritika komunistického režimu, kterému ale on sám léta předtím vehementně sloužil a byl za to oslavován, veleben a velmi dobře odměňován.
George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, jehož vnučkou je americká herečka Selma Blair, která na toto rodné pouto vzpomněla ve jménu svého jediného syna Arthura Saint Bleicka byl spisovatel temných futuristických románů o totalitní budoucnosti lidstva.
A to, co George Orwell tak geniálně předpověděl, se děje až dnes, třicet let po hypotetickém datu jeho nejslavnější knihy, 1984.
George Orwell jasně řekl, že ten, kdo ovládá minulost, ten ovládá i budoucnost. A proto se my i dnes musíme, spolu s již nepřítomným Janem Werichem, zúčastnit oné propagační taškařice, vymyšlené našimi humanitárně bombardujícími vládami.
Takže, ČT dostala jasný pokyn, aby výročí nacistické okupace 15. března 1939 co nejvíce ve svém vysílání potlačila.
Protože, přece není hezké ukazovat něco ošklivého na našeho německého spojence, kterému dobytí žírných ukrajinských lánů vojenskými prostředky nevyšlo. A teď to raději zkouší politicko-ekonomicko-vojenskými prostředky.
Také jsem zaslechl, že Osvětim neosvobodila nějaká Rudá armáda, ale jakási ukrajinská armáda. Armáda státu, který v té době, stejně jako Československo neexistoval.
Ale Československo existovalo, i když s potížemi již před válkou. Ukrajina ovšemže ne. A také nám patřila Zakarpatská Ukrajina.
Mimochodem, ale to sem opravdu nepatří, mám takový dojem, že územní zisky Ukrajiny po druhé světové válce byly enormní a Polsko, přes veškerou svou politiku podporující UA (nikoli UK, jak se chybně píše) stejně mlsně a hladově pošilhává po svém bývalém Lvovu. Polsky to byl myslím Lviv.
No a pak ta šaškárna s "darováním" Krymu. Ale o tom bylo popsáno již tolik normostránek, že to zde rozebírat nehodlám. Pouze by nemělo být zapomenuto, jak celá věc vznikla a odvolávat se na rozhodnutí tří "parlamentů" nedemokratického státu může jen blbec nebo nějaký najatý provokatér.
A amatérsky se přepisují dějiny zde na blogu. Německá okupace? Procházka růžovým sadem. Pouhých 300.000 (zaokrouhleno) většinou velmi humánně usmrcených lidí. Kdo by na to ještě dnes myslil, že? Vše je Helmute zapomenuto, vrať se klidně domů.
Ale ta ruská, samozřejmě, že ne ukrajinská, okupace 1968. Hrůza. Skoro 300 mrtvých. Nesrovnatelně horší bilance než té německé. A ty příšerné sovětské Gulagy. Tam byli, představte si lidé nuceni k práci, zatímco v těch německých ihned humánně usmrceni.
Samozřejmě, že ne ve všech. I v těch německých si mnozí vězni užili práce dosyta a prý i některý z nich měl tu čest, bohužel o ní ale vůbec nic netušil, býti oběšen budoucím československým prezidentem.
Takže, konec vzpomínek a vzhůru k současnosti. SSSR nás ovládal. Nejdříve nepřímo, od roku 1948 pak přímo. Prakticky vše, co se zde dělo, se mohlo dít pouze se souhlasem SSSR. Proto tak udivuje ona naivita strůjců Jara 1968 a jinak než jejich vrozenou slaboduchostí si ji nedokážu vysvětlit.
Kdyby Rusové, samozřejmě, že ne Sověti, to by proboha mohlo zahrnovat národ vyvolaný (posledních 15 měsíců) Ukrajince byli dostatečně propagandisticky schopní, tak by nám minimálně, co každých pět let, předvedli "Spanilou rudou jízdu ruských vozatajů".
Nepovažoval jsme to za nutné psát, ale píši o době od roku 1968 až do našeho milovaného spasitele a zcela neúspěšného správce investičních fondů, Michaela Kocába.
Samozřejmě motorizovaných. Vždy z Olomouce směr Praha a zpět a pokaždé po jiné trase, aby si ten český plebs uvědomil, kdo je v zemi pánem. Tak, jak nám to nyní, a tak skvěle, za jásotu všech vlezprodelků, řiťolezců a kariéristů předvede US Army.
P.S. při minulém článku jsem se dopustil chyby. Zmatlal jsem slova dragon a dragoon a vyšel mi z toho březí klokan a kološvárský guláš z čerstvě natrhaných hříbků.
