Ta proruská kolona má mocného pohona. Je jím soudruh Lenin, ohrožen

jen tlením...Nevím, proč bych se měl nějak intenzivně zajímat o vnitřní politiku kteréhokoli státu na světě. Samozřejmě, pokud se drží v nějakých civilizovaných mezích. Nevraždí své občany, neterorizuje je, a tak podobně.U Ruska je to ale tak, že naše propaganda, nedílná součást té, už několik let hledá na Rusku vši. Ne až v souvislosti s ukrajinskou krizí, ale dávno předtím.

Zcela markantní to bylo  u skupiny výtržnic Pussy Riot i na tomto blogu: „Hledej text: Pussy OR Riot, v celém archivu Počet nalezených článků: víc jako 200 [1..15]

Pan Otto Černý mi včera přiřkl titul „specialisty na StB“. Ne, nejsem žádný specialista ani na tajné služby a ani na propagandu, ale jak smysl tajných služeb, tak i smysl propagandy je naprosto jasný a nezpochybnitelný.

Tajná služba kdekoli na světě má za úkol chránit vládnoucí režim v daném státu a jeho vůdce. Kdyby Caesarova tajná služba, ať už se tehdy jmenovala jakkoli, pracovala dobře, tak by o Březnových Idách roku 44 př. Kr. nebyl zavražděn.

Taková nedbalost se od komunistické StB nedala čekat a proto odhaduji, že asi tak 30% chartistů bylo v žoldu StB. A ti byli získáni buď „za provozu“ nebo do Charty přímo za tímto účelem nasazeni. A třešinkou na dortu by bylo, kdyby některý chartista byl přímo kmenovým příslušníkem StB.

To už jsou ale jen spekulace. Nicméně na příkladu Charty a StB lze naprosto jasně vidět i propagandistický dopad takových akcí. Charta byla z velké části financována ze Západu a Západ ji zato také řádně propagandisticky využíval.

A to samé může člověka napadnout u nejrůznějších „neziskových“ či jiných uskupení. Tak třeba Jihočeské matky celkem nepokrytě zastávají rakouské zájmy a jsou z Rakouska také placeny. Nelze se proto prezidentu Putinovi divit, že různým zahraničním „neziskovkám“ zaťal tipec.

Případ Pussy Riot byl tedy jakýsi propagandistický předkrm, jakási rozcvička. A události kolem Majdanu pak hlavním chodem. Předností pana právě Vyvadila je, že jako první jasně a konkrétně řekl oč na Ukrajině jde a jeho nedostatkem je slohová úroveň jeho prací. Hlavně té poslední.

Majdan, a to považujeme za zcela nezpochybnitelné, je dítkem Západu. A jako takový měl a má za úkol oslabit a znevěrohodnit Rusko.

Kdysi jsme jako kluci hráli hru "Na kapitána". Hraje se velmi jednoduše. Pramice se obrátí dnem vzhůru, celá parta na ni vyleze a kluci se strkají tak dlouho, dokud na pramici nezůstane ten poslední. A ten tam stojí sám, je kapitánem a ostatní ho musí poslouchat.

A přesně o toto a o nic jiného jde od začátku tohoto roku na Ukrajině. USA začaly mít pocit, že jejich pozice jediného a vládnoucího „světového kapitána“ je Ruskem ohrožena. Že Rusko „kecá“ do světové politiky více než je zdrávo.

Vždyť postačí číst o syrské krizi z roku 2013 a vidíme, že zde Rusko příliš mocně foukalo do americké velmocenské politiky a USA, které chtěly a chtějí zůstat tím nezpochybnitelným světovým vůdcem, musely něco podniknout.

A Ukrajina se k tomu z mnoha a mnoha důvodů hodila jako prdel na hrnec a obrovské propagandistické cvičení mohlo začít.

Nemá smysl zmiňovat vše, co se doteď stalo. Postačí zmínit tragédii sestřeleného malajsijského letu MH17.

Po něm následovala všudypřítomná, emotivní a na city hrající propagandistická kampaň. Záběry na zoufalou a plačící nizozemskou matku, vyzývající Putina „Putina, vrať mi moje dítě“ obletěly opakovaně celý svět a nyní po několika měsících nic.

Nic, naprosté ticho, nikdo o ničem nehovoří, protože se to nehodí. Protože by na světlo mohly vyjít některé skutečnosti. Jakože kulaté vstřely a výstřely raketou BUK neuděláš ani náhodou a že odlehčený bitevník SU-25 zvládne takovou trivialitu, jako je sestřelení dopravního jetu, s prstem v nose.

Ale v nejlepším je třeba přestat a proto bych všem doporučoval používat vlastní hlavu a nepodléhat masové propagandě, jako v případě sestřelení letu KAL007, které se naopak americké propagandě, i po více než 30 letech, stále velmi hodí.

Pokud si Západ zde, a asi i v jiných zemích, vytvořil touto svou politikou skupiny Přátel Ruska, nemá na tom zásluhu ani tak Rusko, ale daleko spíš naše neurvalé protiruské akce a hrubozrnná propaganda.

Autor: Jiří Hermánek | středa 15.10.2014 10:00 | karma článku: 34,03 | přečteno: 1347x