Někdy se věci v životě lidském semelou tak, že se na celý život uvážete k jedné ženě nebo na část života k jednomu zaměstnání, jedné činnosti. To, co již více než sedm let čeří mé vystupování zde, není, že jsem v jakýchsi seznamech, ale to, že to nepopírám a odmítám se za to stydět. Použiji možná nevhodný příměr, ale pokud se někdo ve tři ráno bude milovat někde na Václavské náměstí, je to problém pouze tehdy, pokud to někdo uvidí. Jinak mají oba nějakou tu rozkoš z dobrodružství, ale nikoho nepohoršili.
Ano, spolupráce s bezpečnostními složkami komunistického státu je rizikovým faktorem. Podobně, jako nelze zaměstnat jako strojvůdce nikoho, kdo bere drogy. Ani jedno není trestné, ale obojí zabraňuje takovým lidem vykonávat určitou činnost.
Je zde ale ještě jeden faktor, který hraje roli. A sice, jestli ten narkoman v rauši nebo ten spolupracovník, nechtě, či záměrně někomu ublížil. Ale to má i druhou stránku věci, a sice neustálé narážky koho člověk udal, koho dostal do vězení, že mlátil pendrekem, atd.
Je to prostě jasné svévolné zneužití lustračního zákona. Jako kdyby si nějaká parta usmyslela, že kolem jejich domu, kde je místní úprava 40 km/h, dali každému, kdo jede rychlostí přes 20 km/h přes držku. Takový malý blogerský soudce lynch.
Já už jsem to napsal několikrát. Já za jedinou svoji vinu považuji to, že jsem "vyl" s režimními vlky, ale as tak jako poslední jehňátko ve stádu. A opravdu jediným důvodem, proč jsem za to vůbec grilován, jsou moje názory.
Dolů přivěsím citát z diskuze k mému rannímu článku, ze kterého je nad slunce jasné, že kdybych zpívál páně Nevečeřalovu píseň, tak je vše v naprosté pořádku a po mém svazku nebude vůbec pátrat.
A ještě poslední věc. Rozdíl mezi současným a minulým režimem není, v přístupu k penězům, kriéře a podobně, vůbec žádný. Zatímco za tzv. "totáče" bylo podmínkou pro lukrativní československé džoby členství v KSČ a pro ty "zahraniční" pak spolupráce s StB, tak dnes to je zcela jinak.
Není to KSČ, ale jiné politické strany a není to StB, ale jakýsi spolek "chlapců, co spolu mluví" a dohazují si navzájem kšefty. V podstatě je to totéž, jestli zvolíte misionářskou polohu nebo polohu A la Vache, výsledek je stejný.
A zde prosím, emotivní výlev bojovníka proti špatnosti, pana Petra Nevečeřala, který vyhrožuje, ež celý můj svazek uveřejní.
Ale netuší, že v něm, kromě banalit, a tedy, že jsem se se soudruhy z kontrarozvědky pravidelně scházel, což jsem nikdy nepopíral a zde dokonce opakovaně potvrzoval, nalezen velké kulové hovno, absloutně nevhodné k mému vydírání.
A nyní již ono slíbené dílko pana Nevečeřala:
"Chci Hermánku dosáhnout toho, aby ten, kdo se v době totality choval jako dobytek a my ho nepověsili dneska držel hubu. Co jste si vy udavačští syčáci zvolili na Hrad to vypité kolaborantské individuum a Putin začal být agresivní, narostla vám křídla. Už se nebojíte. Jste čím dál drzejší. Berete si do svých tlam lidi, kterým byste ani nesměli vyčistit boty. Jeden Havla, druhý Peroutku. A je toho víc. Chci abyste zalezli do svých nor a tam dožili zbytek svého udavačské života. Pochopil jste to nebo mám sem rovnou hodit odkaz, kam jsem uložil váš spis?"
