Vypadá to přesně tak, jako když na anglický trůn usedl nezbedný synek váženého krále, který své mládí, k velké nevoli otce krále, trávil s kamarády po krčmách a nevěstincích a vůbec se choval velmi nezvedeně.
A najednou, jako když ho osvítí Bůh se změnil a v okamžiku, kdy království bylo v nebezpečí, se vyhoupl an koně a stal se z něj hrdina bitvy. Jako král pak vládl dlouho a uváženě.
A dvořané a šlechtici, kteří mu dříve nemohli ani přijít na jméno mu líbali lem jeho roucha, zbožňovali ho a někteří ho, po jeho smrti chtěli prohlásit za svatého.
Samozřejmě jsem si to zčásti vymyslel a ani to na Donalda Trumpa nijak zvlášť nepasuje, ale jisté společné rysy to má. A hlavním společným rysem je to, že ti, kteří ho dříve pomlouvali a nenáviděli, mu teď, s prominutím, lezou do prdele.
Tak, takovouto zhovadilost, aby člověk pohledal. Já myslel, že to je nejspíš nějaký drb a on není:
Evropští politici varovali v dopise budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa před ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Na rozdíl od evropských spojenců podle nich Putin nechce, aby se USA dařilo, informoval list The Washington Post. Mezi signatáři dokumentu jsou bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a český exministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/schwarzenberg-i-vondra-politici-varovali-trumpa-pred-putinem_413111.html
Naši "evropští politici" si myslí, že je někdo, natožpak zvolený prezident USA, na tyto jejich žvásty zvědavý.
Nejde o to, že ho žádný z podepsaných ani náhodou v jeho volební kampani nepodpořil, ale asi, jak o život, podporovali jeho prptikandidátku Hillary D. Clinton.
Což není zas až tak podstatné, jako to, že se zde, z hlediska americké politiky, pár nýmandů snaží dirigovat prezidenta Spojených států amerických.
To už není jen servilita, to je debilita. Vždyť, nikdo z nás neslyší rád jakési hodnocení našich partnerů a americký prezident už vůbec ne.
Byli jsem skoro přes 40 let v područí SSSR. Každý komunistický představitel tančil, jak Stalin, Chruščov nebo Brežněv pískali. Pak už se to v SSSR měnilo jak svatí na orloji, ale jedno bylo jasné. Co se v Moskvě upeče, to se v Praze sní a ne naopak.
A doteď nám náš velký americký přítel dával naprosto jasně najevo, kdo tahá za delší konec provazu. Chce prezident Zeman jet na oslavy 70 výročí vítězství ve druhé světové válce? Na oslavy, které jsou svým způsobem poslední s živými bojovníky z té války.
Za dalších 10 let už jich bude opravdu pomálu. No a tak Washington rozhodne, ať velvyslanec "vyšle signál" a ten, ač je diplomatem, to učiní značně nediplomaticky. prohlášením do médií a dostane se tak, po právu, od prezidenta naplácáno na prdel.
A nebo jiný příklad, z tábora republikánského. V USA se rozhodli, že Irák má zbraně hromadného ničení a je třeba na něj vletět. U našeho odcházejícího prezidenta to vzbudilo orgiastické výkřiky nadšení, ale u nastupujícího, Václava Klause, slova pochybností.
Americký velvyslanec se, s prominutím za ten výraz, ale jiný nemám, mohl posrat, když od prezidenta Klause slyšel věcnou otázku, zda ty ZHN jsou v Iráku skutečně objektivně potvrzeny.
Samozřejmě se doteď nic významného nenašlo, ale musel kvůli tomu zemřít nějaký ten půlmilión civilistů i vojáků, vzniknout Islámský stát a v návaznosti na to i válka v Sýrii.
Various scientific surveys of Iraqi deaths resulting from the first four years of the Iraq War estimated that between 151,000 and over one million Iraqis died as a result of conflict during this time.[1] A later study, published in 2011, estimated that approximately 500,000 Iraqis had died as a result of the conflict since the invasion.[2] Counts of deaths reported in newspapers collated by projects like the Iraq Body Count project found 174,000 Iraqis reported killed between 2003 and 2013, with between 112,000-123,000 of those killed being civilian noncombatants.https://en.wikipedia.org/wiki/Casualties_of_the_Iraq_War
Takže, ony ty pochybnosti o té válce byly skutečně na místě a ten, kdo dnes vysloví jakékoli závazné stanovisko k válce v Iráku, tak to je stanovisko politické, nikoli však objektivní a věcné.
A my si, vzhledem k USA můžeme vštípit několik zásad:
- Žádný stát, natožpak USA, nestojí o nějaké rady. A ti, kdo je udílejí jsou naivkové.
- USA, samozřejmě, stojí o podporu. Jak jinak. Ta je zapotřebí vždy a náš bývalý, milovaný prezident toto uměl zcela geniálně. Rétorikou o lidských právech hravě pokryl jakékoli bombardování, jakoukoli agresi.
- A radit prezidentovi USA, jakoby on neměl dost zdravého rozumu, že "Putin nechce, aby se USA dařilo" je taková do nebe volající kravina, která nemá obdoby.
Buď to psali v podroušeném stavu, o čemž mám vážné pochybnosti. A to by byl ten menší problém
Nebo to psali střízliví a myslí to vážně a pak opravdu nevím, co na to říci, aby to nebylo žalovatelné.
