Konec éry jedné návykové látky a Zeman historikem

To, že alkohol a nikotin jsou návykové látky, ví snad každý. A samozřejmě, že lidé závislí na těchto látkách, jsou nuceni neustále si "doplňovat hladinku". Měl jsem dva kamarády alkoholiky, kteří to dělali, ale teď abstinují.

Zatímco kuřáků, kteří si hladinku musí neustále doplňovat, je tak 99% z celého množství kuřáků. Protože ten, který si s kamarády dá v hospodě jednu cigaretu a pak dlouho nic, je kuřácká obdoba konzumenta alkoholu.

To, zda je pivař alkoholikem, lze podle mě zjistit velmi snadno. Postačí, zda se místo piva spokojí s velkým rumem. Pokud ano, jde mu, třeba i opakovaně, o ten alkohol a ne o chuť piva. A naopak.

A celý ten kravál, který kvůli zákazu kouření probíhal a probíhá, není o ničem jiném, než o tom, že narkomanovi je upírána jeho pravidelná dávka látky a on proto má abstinenční příznaky. O ničem jiném, než o závislosti to totiž nikdy nebylo.

A náš milý prezident Zeman? Stejně jako on píši i já své elaboráty "z voleje" a vyšperkovávám je různými, zcela podružným detaily, které pak ale nabírají nesmírné důležitosti a zatlačují do pozadí meritum věci.

Je to pár let. Psal jsem o EU zákazu klasických žárovek s tím, že daňová podpora indukčních varných ploten by byla účinnější.

A přitom jsem jen, jako zpestřující detail, uvedl, že zrovna na té indukční plotně dělám segedín, kterému se v Maďarsku říká kološvárské zelí.

A rozpoutal se úžasný boj. Zcela zapomenuto bylo základní téma článku, tedy indukční plotny a mnohastránková diskuze na téma kološvárského zelí mohla proběhnout. A přitom šlo jen o jakousi perličku.

A prezident Zeman a jeho paměť také byli tématem článku Tomáše Marka:Když prezidentova paměť neslouží…Upřímně řečeno, byl bych šťastný, kdyby mi paměť tak "nesloužila" jako prezidentu Zemanovi. 

Ten pracuje naprosto hekticky a není divu, že bývá unaven. Nakonec se nechová ani jako křesťan a nesvětí ani neděli. Nechci být jedovatý, ale musím zmínit, že Václav Havel strávil v hospitalizacích nekonečně více času...

....než prezident Zeman (jakékoli číslo dělené nulou dává jako výsledek nekonečno) a přesto výkřiků na toto téma nebyla tehdy ani desetina.

A jak tedy "selhala" prezidentu Zemanovi v Lidicích paměť?

  • Spletl datum, kdy Hitler obsadil demilitarizovanou zónu v Porýní. Nebylo to 1935, ale 1936. Dobře. A jaký význam to má pro celkové vyznění článku?
    Asi takový, jako když si staří manželé popletou, kdy spolu byli poprvé v Tatrách. Ale na konečné vyznění to přece nic nemění, že?
  • A další "smrtelný prohřešek" prezidenta? Nevěděl, ach Bože, to, co dnes u nás ví každý předškolák, že v roce 1936 byl britským premiérem Stanley Baldwin a nikoli Neville Chamberlain.
    Tak, to je opravdu drsné. Tak závažná skutečnost, kterou zná 99 ze 100 průměrně sečtělých Čechů a prezident ji nezná.
    Hanba, pane prezidente, hanba. Už je na čase, aby Vás vystřídal někdo z akademické sféry nebo od veksláků.
  • A představte si, vážení, ten skandál. Notoricky známou skutečnost, že v roce 1936 nebyl Édouard Daladier ještě francouzským premiérerem náš prezident neví. Hanba, stokrát hanba mu.

Tak můj prostý selský rozum mi velí, že již skoro 80 let jsou pánové Daladier A Chamberlain symboly mnichovské zrady velmocí dokonce se za někteří obyvatelé těchto zemí do krve styděli.

Teď již budou tehdy dospělí pamětníci Mnichova již patrně skoro všichni po smrti, ale v roce 1967 jsem tuto omluvu zažil na vlastní ústa.

Byl jsem totiž v létě roku 1967 jako stopař pozván jedním francouzským řidičem na  občerstvení jako omluvu za rok 1938 a moc rád bych věděl, jestli on by v roce 1967 věděl, kdo byl před 31 francouzským premiérem.

Basketbalový tým žen SSSR měl před mnoha a mnoha lety jednu hráčku, byla to taková chodící rozhledna. Moc neběhala, ale spolehlivě střílela, protože přihrát rozhledně bylo velmi snadné. A hráčky soupeře kolem ní zoufale pobíhaly a snažily se něco vymyslet.

A tak zde stojí Miloš Zeman. Hovnomety Pravdy a lásky po něm pálí ze všech stran, ale stále se nenachází hráč jeho úrovně, který by na tu "rozhlednu" dosáhl.

A takoví lidé nepadají z nebe. Václav Klaus, jako kandidát na prezidenta, prošel nejrůznějšími vládními i sněmovními funkcemi, jednu chvíli byl řadovým poslancem. A šel do boje o ten úřad připraven.

A co jsou současné rychlokvašky? Nevím, co si s nimi počít.

Autor: Jiří Hermánek | středa 31.5.2017 8:31 | karma článku: 29,95 | přečteno: 930x