Tak článek se shodným titulem jsem vyšišil včera, ale díky liknavosti Hillary Clinton se mi ho nepodařilo publikovat. Její absolutní arogance a neschopnost odhadu způsobily, že v Michiganu prohrála jen o 0,3 procentního bodu.
A dostala proto kanára. To je tenisový výraz pro to, když někdo prohraje s nulou. Nikoli tedy s nulou soupeřem, ale s nulou na bodovém kontě. A prosrala proto jeden celý stát. 16 volitelů padlo vniveč Doníkovi.
A to jsem ještě viděl, jak jedna "chytrá" v CNN vykládala, že Donald je blázen, že už potřetí agituje v Michiganu, když přece "Michigan je náš. O tom není žádných pochyb". Nebyly pochyby a Donald podobným způsobem získal další "Hillariny státy".
Floridu, Pensylvánii a další. A pak, samozřejmě, ta "demokratická" parta začala vřeštět, že Hillary získala více hlasů, než Donald.
To je ale totéž, jako kdyby byla soutěž s chytání pstruhů na mušku a někdo argumentoval, že chytil pár kaprů, kteří víc váží. Tedy mají větší hmotnost.
Donald J. Trump je, podle mě nejstarším inaugurovaným prezidentem USA. Samozřejmě jen při první inaugaraci. Ronaldu Reaganovi bylo 70 pár týdnů po první inauguraci, ale Donaldu Trumpovi půl roku před ní.
Donald je nesmírně zdatný. Vydržel ten rok a půl trvající maratón bez újmy na zdraví, zatímco Hillary by se, bez pomoci bodyguardů, zcela nepochybně, při vzpomínce na 11. září 2001 rozplácla jak dlouhá tak široká nebo spíš sesula jako bezmocný raneček.
To, podle mě, též hrálo roli při prezidentské volbě 2016. Ne každý občan USA je ochoten svěřit kufřík s jadernými kódy osobě, která opakovaně padá do bezvědomí. Ale to je minulost. Dnes je přítomnost. A v USA začala další fáze protitrumpovské hysterie.
Hysterie proti prezidentu Kennedym dosáhla svého vrcholu v texaském Dallasu, kdy mu jednoho krásného podzimního dne ustřelili hlavu. A nebetyčná hysterie na bázi jakési levicově vyfutrované kariéry Watergate pak vyštvala z Bílého domu Richarda Nixona.
A teď, potřetí vidím zcela intenzivní útok na prezidenta Trumpa. Když si člověk pustí CNN, je to jako by se koukal na přeložené video Rudého Práva. Přes polovinu obrazovky stále se opakující titulek: Trumpovi asistenti z volební kampaně měli neustálý styk s Rusy.
Je to prostě jak u blbejch na dvorečku. Protože, pokud nějaká americká tajná služby zjistila nějaké závažné okolnosti, ohrožující regulérnost voleb, tak se s tím měla vytasit okamžitě. Informovat příslušné úřady, aby zakročily.
Ale, protože nic konkrétního ty úřady nezjistily. A tak dnes vytahují pouhý fakt, že se někdo s někým setkal, když nevíme kdo s kým a o čem a pro koho. Je to podobná hysterie, která vypukla před devíti lety kvůli setkání...
Setkání Weigl - Šlouf v hotelu Savoy. Ani tehdy a ani dnes nechápu, co na tom komu mohlo vadit. Jistě, v politice se shánějí hlasy. O tom žádná. Ale, pokud to není protizákonné a nejde o podplácení velkými sumami peněz nebo vydíráním, tak o co jde?
Lobbying přece vždy byl, i za komunistů. Jen se mu říkalo jinak.
"...pokud je zde někdo kdo by měl proti sňatku námitky nechť promluvíteď, nebo ať mlčí navždy …" http://foreverrr.blog.cz/0708/promluvit-nebo-mlcet-navzdy
Je obvyklé rčení, používané při, většinou amerických, svatbách. A to, ještě daleko intenzivněji platí i v práci tajných služeb. Ty mají své nálezy hlásit ihned a po 3 měsících nebo i později.
Když totiž nizozemští propagandisté uveřejnili někdy vloni závěrečnou zprávu o sestřelu letu MH17 nad Ukrajinou, tak to ani nemuseli dělat. V podstatě každý věděl, jaké bude vyznění té zprávy a vlastně to byla skoro zbytečná práce.
Ale jedna věc mě nesmírně zaujala. Ta zpráva velmi detailně popisuje odposlechy transportu ruského systému Buk na odpaliště. To se samozřejmě nedělo vzduchem, ale po silnici. Takže, ukrajinské tajné služby měly tu informaci včas.
A vůbec nikdo ty civilní lety do ohrožené oblasti nezastavil. Pak je třeba se ptát "cui bono?" tedy v čí prospěch? A na to, ať si v případě sestřelu MH17 nebo hysterie kolem zvolení D. Trumpa každý odpoví sám,
