Jistěže i prezident může pochybit a pokud pochybí, měl by se omluvit. Asi již půl roku plápolá vzduchem kauze Ferdinanda Peroutky, kterém pan prezident prohlásil, že i takový novinář může podlehnout atmosféře doby...
...a napsat, že Adolf Hitler je gentleman. Jako obvykle vím o té kauze málo a nechci ji soudit. Tady ale záleží na každém slůvku, na každé nuanci řeči.
Jako příklad jsem již nejméně jednou uvedl, že mi v únoru, po 14 dnech v Egyptě odmítla baterka v autě poslušnost, já zajel tramvají k nejbližší pumpě a tam požádal o pomoc. Vzhledem k tomu, že mám "macatý" motor, který není snadné roztočit, čekali jsme na kolegu.
Ten přijel asi za dvacet minut, bez řečí sedl za volant, zajel se mnou k mému vozu, kabely jsme motor natočili a já tahal z peněženky peníze. Odmítl tak důrazně, že mě to opravdu překvapilo, ale nikdy jsem o něm nenapsal, že se zachoval jako gentleman.
Přesto, kdyby tato historka byla pro pana prezidenta zajímavá, možná by někde zmínil, že pan Hermánek se setkal s řidičem gentlemanem. i když já jsem doslova nikdy nic takového ani neřekl a ani nenapsal.
Ale stejně tak se také dají interpretovat Peroutkovy texty z oné těžké doby. A je zcela zřejmé, že on ani jinak psát nemohl, že to prostě nešlo, stejně jako třeba Jiří Ruml nemohl v roce 1950 psát o tom, že Milada Horáková je nevinná.
Každá doba prostě má své "něco" a v naší době to je jakýsi princip bezbřehé tolerance k jakýmkoli výstřelkům. Všichni dobře víme, že homosexualita není žádným výstřelkem, ale celoživotním údělem. Ale šaškovat na ulici již výstřelkem je.
A je to výstřelkem především pro vysokoškolského pedagoga. U nějakého nezaměstnaného dlaždiče nás to asi nebude vůbec zajímat.
Nemyslím, že prezident Zeman někdy specifikoval svoje zamítavé stanovisko k profesuře pana docenta Putny, ale myslím, že leží v jeho mimoškolních aktivitách.
Takže, s jedním rektorem, tuším jihočeským, se pan prezident prý poškorpil kvůli docentu, později profesorovi Putnovi. Opětovně o tom nic nevím a nevím také, kdo by z nich by měl udělat první krok ke smíření.
Zato ten druhý případ z brněnské Masarykovy univerzity znám z médií daleko podrobněji. Pan rektor, Mikuláš Bek nemá očividně prezidenta Zemana rád.
Tady by se soudruzi z vysokých škol měli tak trochu vrátit k Marxismu Leninismu a prosadit, aby hlasovací právo bylo různé a to pak vzdělání.
Tak třeba:
- Nezaměstnaný: 0,1 hlasu
- Přidavač: 0,5 hlasu
- Vyučený: 0,8 hlasu
- Maturita: 1,0 hlasu
- VŠ: 1,5 hlasu
- Vysokoškolští pedagogové: 2 hlasy
- Děkani VŠ: 3 hlasy
- Rektoři VŠ: 5 hlasů
To jsem jen tak střelil od boku, ale něco na tom je, že? Jo a ještě voliči s epicentrem v pražské kavárně by měli 100% bonifikaci. Takže, při tomto systému by Zeman, ten škůdce národa, určitě zvolen nebyl.
P.S. A zapomněl jsem: Progresivní síly, jako gay, lesby a podobní by měly mít bonifikaci 200%, která by se s tou bonifikací pražské kavárny sčítala.
Nicméně, prezidentem je. A tím pádem ho má většího než nějaký rektor. O tom nemůže být žádných pochyb. Takže, rektoři, jak si myslím já, by měli svůj odpor k osobě prezidenta překousnout a soustředit se na funkci prezidenta.
A ta je nepochybně vyšší. A proto si myslím, že první krok k onomu "smíření", tedy alespoň na oko, protože každý si stejně bude myslet to svoje, ale postačí, když to nebudou ventilovat na veřejnosti.
Prostě, měli by se tajemníka prezidenta ohlásit, dohodnout termín krátké schůzky nebo to vše řešit písemně, abychom se napříště nepoškorpili třeba se Švédskem, Finskem a Dánskem a dalšími a prázdných míst by nepřibývalo.
Ne, ne, nepřibývalo by. Protože lidí, kteří se rádi navléknou do smokingu, vyslechnou si nudnou ceremonii a pak se dobře nabaští s pocitem, že byli pozvání na Hrad, kde druhdy kraloval i božský Václav, je fůra.
