Jsem pro solidaritu a charitu. Ale ne pro tu politicky podvodnou

Já si myslím, že jsem charitativně založený člověk. Ale nesmí se to plést s charitou chartistickou, která sídlila na Havelském trhu v Praze a starala se o chartisty vesnické tím, že chránila jejich zdraví před konzumací alkoholu.

To ne. Já nikdy tvrdý alkohol nevypíjel proto, abych před ním uchránil druhé a také mi proto, jako různým slavným, nejmenovaným, nehrozí cirhóza jater. Mě chtěli jednou kamarádi "uchránit" před alkoholem tím, že mi do vaječného koňaku, dárku z DDR, lili vodku a já se pak divil.

Ale, jak zde již mnoho moudrých hlav pravilo, tak opíjet a následně hulákat sprostonárodní písně, není nic ušlechtilého a není se čím vytahovat a co publikovat. Ale individuální charita má dozajista smysl, jenom nesmí padnout do rukou podvodníků.

TV Nova ukazovala, a asi to nebylo úplně vymyšlené,jak ohlupená děvčata prodávají podvodně nějaké nesmysly a předstírají, že to je na charitu, třeba děti s leukémií.

To já před pár lety, jsem si od dvou mladých pohledných děvčat koupil žlutou daisywheel a ona byla ráda. Ta děvčata.

Šlo to na rakovinu, tedy proti ní a ten slovutný pan profesor nám před 40 lety málem vyfoukl chalupu, ale neměl zrovna dost hotovosti. A i dal charitativní činy jsem zaznamenal, ale nejvíce mě tě těšilo, když jsem odměnil upřímnost.

Na dotaz, zda si bezdomovec, prodávající časopis Nový prostor, dá za utrženou padesátikorunu pivo, přitakal a to mi bylo sympatické. Lháře nemám rád ani v politice, ani v běžném životě a nejméně zde na blogu, kde je jich úžasná spousta a v těch svých lžích si přím rochňají.

Nejhorší ale, co může být, je ona politicko-pokrytecky-účelová propaganda ohledně solidarity s uprchlíky. Jistěže, nikdo není takový bezcita, aby neposkytl přístřeší člověku v nouzi. To jistě ne. Ale nouzí dozajista není to, že ve své domovské obci žije chudě a v bídě, když tak žije celá jeho zem.

Onen uprchlický problém byl zneužit v jakési symbióze. Západní marxističtí politici jsou v zásadě pro "zředění" evropských národních států. A vyčůránci ze zemí Asie a Afriky toho využívají plnými hrstmi a nejenže kasírují podporu, odmítají odejít do svých domovů...

...ale ještě k tomu, nejenže páchají teroristické a jiné trestné činy, ale také vyvíjejí, a to s tichou podporou západních politiků neustávající náboženský nátlak nejprve ve věcech oblékání a stravování a pak, jak jinak ve stavění mešit a podobně

Takže, proti takovéto"solidaritě" jsem na 100% a pokud mi síly budou stačit, budu pomáhat těm, kteří naši krásnou vlast chrání lépe a účinněji, než to dokáži já.

A ještě jedna poznámka, jak důležitá je empatie, solidarita,, vstřícnost a vzájemná pomoc v nouzi. Je to už 46 let, psalo se léto 1970 a já na Živohošti vyfasoval 35 abiturientek z DDR.

Tedy žádné "Opočenského či Kulínského zajdy". A mně spadlo srdce do kalhot a i když jsem se s jednou ocitl sám, zbaběle jsem před tím úkolem couvl. Prostě jsem to děvče nepomiloval, ač to bylo žádoucí. Bál jsem se, že ostatních 34, které byly "na suchu" by to nelibě nesly.

A z toho plyne jedno zásadní poučení. Čiňte druhým, hlavně samozřejmě, druhému pohlaví dobře bez ohledu na možné následky, protože pak byste toho ve zralém věku mohli litovat.