Jako červená nit se články a diskuzemi zde táhne jedna základní myšlenka: Pokud kritizuješ politiku USA a máš pochopení pro ruskou politiku, tak se tam odstěhuj. Bohužel k tomu se snížil i kolega Polanecký se svém posledním článku, který mně byl inspirací již k předchozímu blogu. Cituji „Pokud považujete ruský postoj, politiku a život za tak přitažlivý, pak se divím, že jste se už dávno z toho "prohnilého západu" neodstěhoval do země vašeho oblíbence Putina.“
Musím říci, že kolega Polanecký zde klesá na úroveň Rudého Práva z padesátých let, které nálepkovalo podobným způsobem. I když, popravdě řečeno, vystěhování do USA tehdy nikomu nenabízeli.
Zásadním nepochopením současné argumentace pana Vyvadila, mojí a určitě ještě i mnoha dalších je to, že my, obrazně řečeno „přátelé ruské politiky“, nejsme nějakým permanentním uskupením, které by zde fungovalo již od „revoluce“. Ale pouze ad hoc. argumentujeme k ukrajinskému vývoji.
Není tomu ani náhodou tak, že by tyto diskuze probíhaly ještě před tzv. „Majdanem“, jehož načasování k Olympiádě v Soči je zcela zřejmé. Ještě loni touto dobou, kdy na Ukrajině již probíhaly nějaké demonstrace, mě to nechávalo zcela chladným a nevyjadřoval jsem se.
Vyjadřovat jsem se začal až v okamžiku, kdy začalo být naprosto zřejmé, že kyjevské teroristické útoky na ústavní pořádek a ústavní činitele jsou jednak koordinované a jednak podporované ze Západu.
Jenom malou rybkou v tom moři „podporovatelů“ byl Karel Schwarzenberg a tou větší byl John Kerry. „4. 3. 2014 - KIEV, Ukraine (AP) — In a somber show of U.S. support for Ukraine's new leadership, Secretary of State John Kerry walked the streets Tuesday ...
Takže jednoznačná a přímá podpora vládě, vzešlé z puče a konstituované na hlavních útočných pušek (samopal je novinářské zkratka). A zde to opravdu na těch hlavních bylo, zatímco později na Krymu je to jen pouhý propagandistický výmysl.
A současně s tímto kyjevským pučem (dnes je již legalizován, ale tehdy nebyl) začala masivní protiruská propagandistická kampaň, jaká má snad obdobu jen v době horké II. Sv. války a následující Studené války.
A tady jsou kořeny, alespoň té mé, podpory ruské politiky. Předtím jsem se „vzbudil“ snad jen dvakrát. Při přepadu Jižní Osetie gruzínskými vojsky a pak, když zde média šílela z přiměřeného trestu pro dvě potrhlé exhibicionistky.
Otázka, zda bych raději žil ve vyhnanství, protože i v USA by to pro mě bylo vyhnanství, v Rusku, či USA, není vůbec třeba řešit. Z mnoha důvodů bych samozřejmě volil USA, ale doufám, že doba, kdy odsud budou lidé pro své názory posílání do vyhnanství je daleko.
K USA, k jejich lidu a k zemi chovám velké sympatie a lásku, méně však k její politické reprezentaci. Nemohu samozřejmě tvrdit, že si tato reprezentace objednala atentáty z 11.září 2011, ale v každém případě se jí hodily jako již pověstná brusel na nočník.
Hodily se k utužení vnitřní bezpečnostní politiky, k okleštění občanských práv, ve vytvoření policejně-udavačské nálady v zemi a samozřejmě i k zahájení války. Kdyby 9/11 nebylo, museli by si je vymyslet.
A ještě k již vícekrát diskutované otázce, „k čemu by US Navy byla základna na Krymu?“. Přesně k tomu, k čemu Rusům. Základna je prostě základna a bez ní je námořnictvo takříkajíc namydlené.
Na přiloženém obrázku jsou základny hlavních námořních mocností (US, Rus, UK, F) a vidíme, že US na tom nejsou právě dobře. Rusko má námořní základnu v Sýrii (proto asi syrský lid trpí americkou agresí) a v Černém moři, Zatímco USA v té oblasti nemají nic. Až v Kataru.
Takže, ne že by se základna v Sevastopolu nehodila, ona by se dokonce hodila velmi. A strčit NATO Rusům pod nos také. Vždyť by Ukrajina nemusela být členem, stačilo by, aby zkorumpovaná kyjevská vláda povolila jednotky NATO na svém území.
Takže, žít raději v USA, ale mít rozum raději s Ruskem. Tak to je.
P.S. Zapomněl jsem dodat, že v USA jsem byl celkem třikrát. Dvakrát u známých v Kalifornii, přičemž pokaždé jsme ještě cestovali po Státech. Jednou dokonce na tzv "Stand by ticket" od Delta Airlines. Ty dve dovolené byly faktastické a každému bych je doporučil.
Nicméně, když jsem v roce 2003 v létě přiletěl do Atlantyy, GA se šekem na $100,000,00 USD, který jsem jako "poctivý blbec" deklaroval a strávil pak mnoho času na imigračním (měl jsem tur.vizum), tak když jsem se konečně vymotal z imigračního, musel jsem sundat boty a pásek a podrobit se takové kontrolní proceduře, jako bych právě nasedal do letadla.
A to prostě a jednoduše nebylo nic jiného než utužená bezpečnostní pravidla po 9/11. Takže myšlenka, že 9/11 pro obyvatelstvo USA žádná omezení neznamenala, je zcela lichá. Omezení, včetně výzev k udávání podezřelých sousedů zde nepochybně byla a jsou.
