Pravila moje zcela apolitická manželka, která se do politiky prakticky vůbec nedrátuje. Pouze vždy zdůrazní, jak nemá ráda prezidenta Zemana a pan profesor, její nadřízený také ne a holky z práce už vůbec...
Tak já ji vždycky zdůrazním, že pan prezident Zeman sice vypadá jako prase po první ráně, ale hlupákem to on zase není. A je velice smutné, že pouze dva lidé mu v mých očích mohou konkurovat.
Se Slovenkou sezdaný Václav Klaus a na Slovensku narozený Andrej Babiš. Je tedy jasně vidět, že ač se Československo rozdělilo, slovenský vliv u nás přetrvává. Bude to asi trochu podobné jako s ruským vlivem na Ukrajině.
Kromě občasných negativních zmínek o prezidentovi se doma o politice prakticky vůbec nebavíme. Ale včera jsme se zúčastnili grilovacích orgií v letní restauraci U Sváry na břehu stříbropěné Vltavy a já jen zíral, kolik mají Češi peněz.
Ty specialitky vůbec nebyly levné. Každý ta lahůdka stála okolo 200,- Kč a na ně stála poměrně dlouhá fronta a co pak ještě stálo, to si ani netroufám domyslet. My jsme si dali 200g vepřové panenky s žampiónovým přelivem a bylo to skvělé.
K tomu samozřejmě slabé dvanáctistupňové pivo a skoro nealkoholické BMW, jinak tedy lak na rakve či dech mrtvé milenky, jak jsme říkávali zamlada, ale o fernetu jsme si jen povídali. Zatímco teď si už nepovídáme, ale pijeme.
Tu likérku měl kníže privatizovat, ta by určitě vynášela více a také se jich dá vypít víc, než becherovek. A z džinu světlo nevykřesáš, z džinu bolí hlava. To prý zpívala Marta Kubišová, ale mě se tam furt cpe Eva Olmerová.
V každém případě to zpívávala jedna naše moc dobrá kamarádka, která se zpěvem částečně i živila. Její manžel ale na to její vystupování žárlil, tak toho nechala a následně z toho žalu ztloustla tak, že s ní její muž přestal spát a to bývá dosti častý konec mnoha manželství.
Tak jsme šli, s plnými bříšky zpět na tramvaj, které zde v Praze jezdí absolutně naprosto skvěle. Když jsem jel předevčírem do práce, nevzal jsem si auto. Tahat tak luxusní vůz na tak přízemní věc, jako je práce, kvůli které se mi pár primitivů ještě posmívá, by bylo chucpe.
A tak jsem šel na nedalekou zastávku a vidím, že mi ujíždí tramvaj. Nuž dobrá, pojede další. A skutečně, jeli ještě dvě a já si pohodlně sedl do té čtvrté a ze zadního okénka jsem viděl pátou. Ony totiž všechny míří z Modřan do vozoven.
Ale, vlastně jsem chtěl říci, že jsem čekal, že po té dobrotě asi přiberu, ale manželka pravila, že jen blbec se váží večer po jídle a tak jsem to udělal. A opravdu, měl jsem celé dva kilogramy nad svou optimální hmotnost 95 kg, což není obezita, jak říkají hlupci v Kanadě, ale nadváha.
A co jsem chtěl tímto, možná trochu zmateným a pro jednodušší čtenáře lehce nepřehledným povídáním říci? Že současná "krize" vůbec žádnou vládní krizí není. Natožpak ústavní krizí. je to jen takové kočkování nebo čechrání hřebínků.
Samozřejmě, jako vždy a jako všude se najde pár nadšenců, kteří, jako vždy a jako všude protestují. Říká se jim také "notoričtí petenti" a to proto, že nadšeně podepisují každou kravinu, která se jim dostane do ruky.
A na závěr, jedno malé přirovnání současné krize k "budování socialismu". Tehdy se, jako vtip říkalo: "Lid buduje socialismus, ale lidi na to serou". Omlouvám se za vulgaritu, ale jinak se ten vtip vyprávět nedá a stejně mi bude vzkázáno, že jsem to "zvojtil".
Tím se herec Jaroslav Vojta nedobrovolně proslavil, ale vlastně si v ho v tom výrazu "zvojtil" připomínáme i skoro 50 let po jeho smrti.
Přeji všem hezký den a opravdu si z té krize nic nedělejte, protože žádná není. Ještě rychle jsem se podíval na zprávy:
- Milost Kajínkovi naprosto schvaluji. Nejedná se o milost, která by ho učinila beztrestným, ale o milost, která ruší nesprávně udělený doživotní trest.
- Klaus říká, že Zeman ztrácí politické body a demise byla chytrým tahem. Ano, asi ano. Ale stejně nakonec zvítězí Zeman s Babišem a ne Sobotka.
Nejsou to totiž nudní patronové.
