Tedy alespoň v tom, jaký skandál a jakou škodu dotyčnému nějaká ženská kdy způsobila. Ženské mají pro chlapy přitažlivost, ostatně jinak bychom jako lidstvo nejenže vymřeli, ale vlastně vůbec nevznikli. Pohlavní rozmnožování je základ přírodního výběru. Bez něj by byli jen prvoci, měňavky a podobná havěť, kterou jsem ze ZDŠ již dávno zapomněl.
Václav Havel byl, ve vztahu k ženským nepochybně jedničkou a také mým nedostižným vzorem. Copak, co se týče „skalpů“ a tím pádem třeba i krátkodobých pobytů rohlíčku v mikrovlnce, tak tam bych asi nezaostal. Ale způsob, jakým to Václav naservíroval svým drahým polovičkám byl půvabný.
Copak o to, paní Olga byla zlatá žena a Havlův anděl. Ale když se jí paní doktorka Jitka Vodňanská dostala nejen do postele, ale i do kuchyně, tak toho měla asi opravdu dost. Zažil jsem to na chalupě, dvě ženské v kuchyni je něco, k čemu těžko hledat ekvivalent.
Ale Václavovým mistrovským dílem a jakýmsi ornamentem na náhrobku byla spisovatelka Irena Obermannová. Samozřejmě, každá ji má v zásadě stejnou, ale jiná ženská je přece jen jiná ženská. Václav musel být pod obrovským Dášiným tlakem a ventiloval to u Ireny. Provalilo se to krátce před jeho smrtí, ale vůbec nechápu, proč by mu ta informace měla pomoci do hrobu.
To spíš věční karatelé a stavitelé Havlova posmrtného letištního náhrobku se ošívají, že mistr nebyl tak „dokonalý“, jak si přestavovali. Nikdo totiž není dokonalý, i když další z adeptů, Václav Klaus si to dozajista myslí. Ten je, ve vztahu k druhému pohlaví. přesným opakem Václava Havla. Místo rozevlátého umělce studený technokratický čumák.
Podle mě, Klaus té své Lívii nikdy pořádně nezahnul. Nejprve proto, že měl jiné zájmy a připadlo by mu to jako plýtvání časem a pak proto, že ta jeho „dobrodružství“ s letuškami mi připadají nahraná. Proboha, pokud jsem prezident republiky, tak nemohu příjezd milenky do hotelu organizovat tak „naivně“, aby si ho každý paparazzi všiml. A nebo to byl úmysl, to už je na Klausovi, ten jediný to ví.
A přicházíme k hitu No. One. Prime Minister Petr Nečas přichází (a nyní již zase odchází) na jeviště. Peťka, podle mého názoru, žádným lamačem dívčích srdcí a vnikačem do jejich intimních partií rozhodně není. Správný ošoust neboli proutník má být muž hubený až rachitický a nikoli takováto tělnatá hora člověka.
Ale, když chytí stará stodola, je to to nejhorší, co může být. Krásně to popsal Heinrich Mann v románu Profesor Unrat, který byl později zfilmován jako Modrý Anděl a učinil z Marlene Dietrich
Profesor Unrat vzplanul dosud nepoznanou vášní a nakonec ho to zničilo. A to samé se stalo Petru Nečasovi. Nechci se vrtat do jeho intimního života, ale mám pocit, že jeho manželství byla jen rutina a nuda, krásná svými výsledky, čtyřmi pěknými dětmi. Řekněte mi, pánové, kdo na to má? Josef Lux měl, ale jiného si nepamatuji.
A najednou schopná a ctižádostivá žena zjistí, že má na dosah tak lákavou kořist. Je to sice takový neohrabaný medvídek, ale co, za postup, úspěch, kariéru a peníze to určitě stojí. Vždyť ženské musely vytrpět už daleko více. A tak se, stranou od očí veřejnosti, odvíjí příběh velké lásky, která najednou a zcela znenadále končí tragicky.
Ona uvězněna, on vyštván. No řekněte, neměl by to někdo literárně zpracovat?
