Pan Marek Trizuljak uveřejnil ve svém procítěném článku Co teroristé určitě chtějí poměrně komplexní výčet všech "našich" evropských hříchů a protože tak nějak "zapomněl" povolit diskuzi, nezbývá mi nic jiného než reagovat takto.
Výčet těch našich "hříchů" je opravdu působivý. Přes náboženské války, útrpné právo, pálení čarodějnic nějak zapomněl a samozřejmě politicky motivované masakry.
Byla to, podle něj především Velká francouzská revoluce, která zkrátila život mnohým a mocným a pak, celkem bez souvislosti, i otrokářství. Ale smyslem otrokářství přece nebylo někoho zabít nebo mučit, ale získat z dovozu a práce otroků co nejvíce peněz.
Dál samozřejmě hovoří o rasismu, nacismu, komunismu a jiných "Klausových ismech", holocaustu, třídním boji a nakonec i o konfliktu v bývalé Jugoslávii. Ale "skvělé" humanitní bombardování tak nějak vynechal, asi mu to bylo vůči zesnulému prezidentovi žinantní.
Suma sumárum, plus mínus autobus vyčíslil pan Trizuljak počet mrtvých ve všech těch neblahých událostech na asi 100 miliónů a někdo jistě řekne, že daleko více. Ale třeba Čína není Evropa, takže se nepočítá.
A k čemu takový, celkem podrobný výčet těch "našich" minulých hříchů? Podle mě, jednoznačně proto, aby si čtenář řekl:
No, jo. Takových lidí pomřelo, tak proč dělat nějakou vědu z toho, že někdo vnikne do koncertního sálu a tam lidi nejen zabíjí, ale před smrtí ještě mrzačí a mučí?
Co je proti, 100 miliónům mrtvých naší vinou, nějakých osmdesát lidí převálcovaných kamionem? Vždyť se to ani nedá spočítat. Je to něco kolem jedné tisíciny promile všech obětí, tak proč z toho masakru v Nice, děláte takovou vědu?
A další atentáty? No, to už vůbec nestojí za řeč. Nula mrtvých, tedy se syrským atentátníkem jeden a to v Německu, jedna americká důchodkyně zabitá l Londýně, ostatně, byl ten norský Somálec nebo somálský Nor vůbec muslim?
Atd, atd. Celým tím článkem pana Trizuljaka se, jako červená nit, vine jedna jediná teze. Citát uvádím níže. A sice, nesmíme se zpronevěřit našemu lidskoprávnímu poslání a musíme brát uprchlíky bez ohledu na jejich kvalitu a nárok.
Ten nárok považuji za zcela zásadní. Protože ani já nejsem tak bezcitným, abych neposkytl přístřeší nějaké rodině, která je opravdu nezpochybnitelnou obětí války. Problém je ale v tom, že to o sobě tvrdí naprosto každý.
A Evropa prostě není schopna a snad ani ochotna, zajistit "slušné evropské živobytí" všem chudým z celého třetího světa. A tak se hraje, obrazně řečeno, ona tvrdá hra "kdo dřív přeplave Bospor, ten vyhrává". Jistěže uprchlíci Bosporem neplavou, ale je to předěl mezi Asií a Evropou.
Uprchlická krize nemá žádné dobré řešení. Ale stále ještě je možnost postupovat racionálně a nedopustit naprosté zamoření Evropy populací, která se "domů" již nikdy nevrátí a naopak, ke každému příchozímu přijde až 6 jeho blízkých.
Takže, pane Trizuljaku. Hodnoty, jak píšete, jsou skvělou věcí. To měli za socialismu též. Ale proti abstraktním hodnotám zde stojí reálný zájem sta miliónů obyvatel Evropy, z nichž jsou "vítači" ve výrazné menšině.
A to by se mělo zohlednit především. A citát z článku nakonec:
Pokud začneme sami cokoliv z těchto hodnot zpochybňovat a bořit, pak si sami boříme svůj vlastní dům.Zdroj: http://trizuljak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=54104
