Nová společnost, nebo jen vize nové společnosti? 6

Nehledejte a buďte připraveni na dobu, která se pomalu blíží tím, že pochopíte vše již dnes. ........

Spojení dělnického hnutí, všude, by znamenalo konec kapitalismu? (str. 36)
Je pravda, že pokud lidé by se dokázali spojit dokázali by to tak, že systém, který panuje by skončil. Proto je důležité, aby se lidé sdružovali a dávali své myšlenky na odiv. Jaké myšlenky lidí jdou dnes na odiv? Jsou myšlenky sociálna, které je jiné, než chtějí mocní. Lidé by rádi viděli spravedlivý systém správy a ne jen dávání peněz těm co ničí vše. Lidé by rádi viděli spravedlnost v systému, jak toho však dosáhnout? Jediným řešením, není se jen spojit, ale i navrhnout systém, který by překonal tuhle bídu, která panuje. Tato bída je daná tím, kdo vládne a dnes vládne lůza, bohužel je to prvek přítomný všude ve světě, tedy ta vyspělá část světa.  Nemohu hovořit o Číně, protože tam situaci neznám, ale hovořím o Evropě a Americe, kde je situace neutěšená.

Boj dělníka proti kapitalismu, tedy systému, který panuje (str. 37)
Dělnický boj je rozsáhlé téma o kterém budu hovořit hodně dlouho a to tak, aby každý pochopil podstatu tohoto boje.

Podstata tohoto boje spočívá v tom, co se děje, se musí dít, protože lidé mají nalézt to, co mají. Tento zákon leží hluboko v nás a MY lidé jej ctíme a to tak, že jsme trpělivý jak sami se sebou, tak se systémem, který nás ovládá.

Dalo by se pokračovat, však nenechme se ukolébat řešením, ale dejme přednost dalším otázkám, které přinesou podměty pro toto řešení. Buďme lidmi!
Podstata vzdělání, je dělník víc než intelektuál? (str. 37)
Na tuto otázku existuje jediná odpověď. Každý dostane to, o co mu jde. Lidé chtící víc, dostanou víc a lidé nechtící nic, nic nedostanou. Takto to chodí v životě i ve vzdělání, které je alfou a omegou člověka. Přesto není vše o vzdělání. Mít titul je dobrá věc, ale využít ho v praxi bývá obtížné, což dokazuje dnešní doba, která má titulů tolik, že nedokáže nic již ocenit kvalitou, ale množstvím. Takto by školský systém fungovat neměl. Lidé ve školství chápou jako já, tento problém a chtějí ho změnit, přesto vládnoucí představitelé si libují v tomto systému, protože dobře ví, že o kvalitu jim nikdy nešlo, dokonce ani o množství, ale o to, jak dokázat udělat zmatek tam, kde zmatek působí zničujícím dojmem. Ten dojem je tak reálný, že prostupuje celou společností. Měl jsem dřív vstup k tomuto tématu co by mělo být vytvořeno, proto doplním další střípek k tomuto tématu.

V dnešní době je standardem vzdělání, bohužel lidé již nechápou onen pověstný počátek, proč tomu tak je? Je tomu tak proto, že lidská iniciativa se musí představit světu, jako dárci všeho. Tímto se dá poměřovat svět a tímto se dají tvořit dějiny. A lidé ctící toto celé, dávají ze sebe to nejlepší. Však co se zbytkem? Zbytek lidí by neměl mít šanci se dostat tam, kde se tvoří dějiny, protože sami nic nevytvoří, jen kopírují. Takoví lidé by neměli diplom dostat. Diplom je o tom, vytvořit něco nového. Proto navrhuji:

Systém musí být odolný tím, že umožní lidem se vzdělávat podle jejich potřeb, tedy nehledět na tituly, ale na vzdělání jako alfu a omegu systému lidského. Tento systém je tvořený jednak intuicí, kterou by se měl každý člověk naučit rozvíjet a podle dokonalosti oné intuice, by měl přijímat i tituly. Takový titul má cenu, a je jedno jakou školu člověk vystuduje. Věc má však háček, jak se postavit k intuici?

Intuice, musí být vysvětlena. Na jedné straně je člověk a na druhé straně je Bůh. To co je mezi nimi je intuicí, která spojuje ono nespojitelné, tohle je definice intuice. Intuice má však spoustu podob a není jediná, jak by se dalo říci. Jsou různí lidé a jsou i různé hloubky intuice. Jsou intuice, které se dokáží napojit přímo na Božství. Taková intuice však má jedno omezení. Člověk nedokáže již dát všemu co si zaslouží, ne proto že by nechtěl, ale ta dokonalost je tak svazující, že tito lidé to již nedokáží. Proto se budeme bavit o intuici, která má za svého vyzývatele Boha, přesto bude na nižší úrovni.

Chápat intuici jde jediným způsobem. Spojit se s ní. Ale jak? Způsobů je několik a jeden je nade všemi. Tento způsob zde popíši:

Posaď se v klidu tak, že dáš tělo do klidu a uč se meditovat. Meditace je bránou do světa intuice. Taková meditace má spoustu podob a lidé chápajíc tento fenomén jistě ví, že není jen jeden výsledek, ale spousta výsledků. Co je tedy cílem? Naučit se meditovat, kdekoliv a kdykoliv. Pro začátek se naučíme meditovat v klidu doma, kde je bezpečně, kde vše dobře známe a pak se vydáme ven. Nemyslím, sedět někde v lese a dávat Bohu na odiv to, co jsem, ale myslím to, že naučit se meditovat dává smysl, že pochopíme víc v praxi a to tím, že náš život bude meditací.

Jak jsme psal, základ je ztišení myšlenek a jejich ovládnutí. Dalším střípkem je naučit se přijímat toho, kdo nás poslal. Tohle dokáže každý člověk snadno, ale ne každý dává to, co potřebuje, tedy že kroky nebudou takové, co by měl vykonat. Napravit to pak musí tím, že se naučí žít tak, že bude pozitivní složkou stvoření a pak se naučí žít i tak, že pochopí jeho. Taková posloupnost je důležitá a dá člověku poznat systém Božství i lidství ve své podstatě. Kdo tímto projde, snadno se naučí meditovat, kdekoliv a o čemkoliv. Takový systém pak bude produkovat kvalitu o jakou máme jako lidé zájem. Budeme jím a on bude námi. Takové bude poznání, po tomto všem.

Děkuji za pozornost

Nepoměr mezi filozofickým a politickým vývojem v Německu není nic abnormálního. Je to nutný nepoměr. Teprve v socialismu může filozofický národ nalézt svou přiměřenou praxi, tedy teprve v proletariátu může najít činný element svého osvobození. (str.38)
Jak jsem již řekl, člověk dokáže mnohé, ale vše záleží čistě na něm, čeho chce dosáhnout. Jsou lidé chtící dosáhnout mnohého a taky dosahují, stejně tak jsou lidé chtící dosáhnout ničeho. I takoví lidé musí najít život v socialistické společnosti. Nejde si myslet, že musíme být všichni stejní. Ta různost je důsledkem toho, kdo nás poslal a proč nás poslal právě sem. Tímto bych toto téma ukončil provoláním:

Kdo jedná jako člověk? Jedná tak ten, kdo je člověkem a to ne tím, že se do role pasoval, ale že pochopil lidství, které reprezentuje.
Téma: slezské dělnické nepokoje (str.38)
Toto téma již nikomu nic dnes neřekne, proto připomenu v kostce o co tu šlo. Šlo tu o vykořisťování lidí, dosáhlo to takového stavu, že lidé již nechtěli mlčet a zvedli se k odporu. Tento odpor byl poražen, přesto lidé získali, získali povědomí o sobě samém, že pokud se budeme organizovat budeme silní.

Taková organizace dnes by působila archaicky, přesto v minulé době byla důležitá.

K dnešku bych řekl jen toto:
Nadejde čas poznání, které vykonají lidé tím, že dokáží dát všemu co si zaslouží. Takové poznání je mnohem výše, než dělnický odpor proti vrchnosti. Takto to chápou lidé a budoucí lidé to pochopí tak, že pokud jako komunisté příjmem tento názor, dokážeme k sobě přitáhnout masy. Lidé jsou takoví, že jdou za těmi co mají vizi. I my ji musíme mít a naše vize, bude povýšit člověka před sebou samým. Ne tím, že ho budeme ovládat, ale že mu poskytneme prostředí pro vývoj, které by mohlo spatřit světlo světa pod naší taktovkou. Takto musíme hovořit k lidem a dávat jim příklad toho co jsme vytvořili a co vytvoříme. Takto a ne jinak, musíme pochopit dějinné události věcích budoucích.

Děkuji za pozornost

Vzniklo jen tak na okraj
Jak by mohly vypadat volby.
Volby jsou pozlátko a do budoucnosti by měli vypadat tak, že strana a to ta jediná, která povede zem, a bude mít odpovědnost za kroky, které bude mít, bude ne zvolena, ale bude dostávat vysvědčení v referendu, který bude obsahovat závazek do budoucnosti. Tento závazek by byl na hlavní straně, aby byl splněn. Vše by probíhalo následovně:

Volby by byly doplňovací do konečného stavu, který by v poslanecké sněmovně měl být. Takové volby by nevyhrávali strany, ale lidé, kteří by za takové strany vystupovali. Tito lidé by měli mandát k tomu aby vytvořili to co o čem pohovořím. Jejich úkolem by bylo vést rozpravu o tom co je potřeba vytvořit a bylo by na hlavní straně, aby přijala takové stanovisko, aby výsledek odpovídal rozpravě. Taková rozprava by měla několik fází.

První fáze: by byla taková, že by se diskutovalo o tématu, který protíná společnost

Druhá fáze, by byla taková, že by se hlasovalo o rozpravě a tímto hlasování spolu s lidmi přes přímé referendum, které by mohlo být ve stejný čas, by se zajišťovalo to, že by úkol byl přijat ke splnění nebo odmítnut.

Takové úkoly by nevznikaly jen tak, ale hybnou silou by byla ústava, která by byla zdrojem úvah o tom jak bude probíhat diskuze. Podle toho musí ústava vypadat a musí skutečně definovat člověka a jeho postavení ve společnosti. Od toho bude ústava, která bude vytvářet obraz společnosti, které budou definovat zákony. Takové zákony však nebudou mít vliv na funkci ústavy, jen ji budou doplňovat. Ústava musí být srozumitelná každému člověku a musí reprezentovat vůli těch co žijí v těchto končinách. Nejde ponižovat ani vyvyšovat nikoho, všichni musí mít stejné postavení a takové postavení bude zárukou svobodně se rozvíjející společnosti.
 
Ústava státu
Ústava společnosti
Ústava člověka
Ústava všeho živého, i zdánlivě neživého

Ústava státu, taková ústava je ústavou těch, co vedou stát. Takové poznatky dostávají ti, co jsou ve vedení. Takoví lidé by měli zastávat ty největší a nejtěžší otázky, kterým je člověk vystaven, protože řídit stát je úplně jiná liga než dělat cokoliv jiného. Odpovědnost k sobě samému, musí být tak vysoká, že dokáže překonat hendikep vlastní nedokonalosti a vytvořit systém lidství, který bude z této ústavy vznikat.

Ústava společnosti, je další střípek, který buduje vše. Takové členění ústavy dává záruku nedotknutelnosti vlastnictví a stejně tak života, který bude ve společnosti vládnout.

Ústava člověka, je myšlena tak, že člověk dostane body, podle kterých by měl žít jako člověk. Kdo a jak se k těmto bodům postaví, bude na jeho libovůli, nejsou to body desatera, ale body lidství, které nabydou důležitosti, vyšší než desatero. Takové body přinese čas a lidé tak musí zatím počkat.

Ústava všeho živého i zdánlivě neživého. Tento bod bude nesmírně důležitý, kdy člověk si musí uvědomit, že je součástí celku, který je tvořen tím, že obsáhne vše, tedy i tu část, která jako by zdánlivě se ho netýkala. Takové body budou vznikat postupně budou to body člověka, který Ví.