Jednej jako by každý den byl poslední, jen tak poznáš lásku, protože láska nemůže žít ve stálosti přítomného okamžiku, ale vyžaduje svůj čas, který objevíte tím, že milujete.
"Láskou k míru" dalo by se říci, že láska je mír (pracovní název)
Byla jednou láska projevená. Tuto lásku vnímal každý člověk jinak. Jedni milovali, druzí nenáviděli vše. Co má tato láska společného? Společné má jedno, je láskou, kterou člověk chápe jako projevenou. To o čem bych chtěl mluvit je však láska neprojevená. Tato láska je láskou samého počátku, kdy se nedělí ani na lásku ani na nenávist. Je to láska počátku.
Láska počátku je základní pojem lidství. Nikdo ji nechápe jinak a lépe než člověk, který se s ní střetává dnes a denně. Co je tedy láska? Láska je projev Boha a jeho myslitelných úkonů v životě člověka. Tento druh lásky člověk stále nepochopil, přitom pojem lásky je nepochopen mnohem víc. Dalším z atributů lásky je projev lásky, který nemusí být láskyplný, přitom je ten pravý, který by měl být dán. Je totiž na chápání každého člověka co je to láska, jestli bude skutečnou láskou, nebo bude jen šklebem lásky, která zůstane natrvalo v nás uvězněna jako ve vězení. Láska musí ven a chtěla by žít v nás i ve všem co žije. Vše je tedy láskou a my jsem jako lidé těmi co dokážeme dávat nejen plnými hrstmi, ale dokážeme jít dál.
Každé zvíře ví co je láska, jen člověku bylo dáno aby pochopil víc a to víc znamená, že půjde tam odkud tento pramen vzniká, jak se říká přímo ke zdroji. A kde je ten zdroj? Překvapivě pro mnohé ji najdou tam, kde by ji nehledali. Není nikde kam vám ukážou není ani tam kde by jste ji čekali, je totiž nikde a všude, má tedy všechny atributy Božství. Je tedy Bohem? Bohem není, je to Božství, které chápe lásku stejně jako my chápeme jeho.
Tímto bych se s Vámi rozloučil s láskou, která pramení z nás a chce jít ven.
Nebuďte skoupí na slovo a nebuďte ničím jiným než láskou. Uvidíte, že láska je zdroj nade všechny zdroje, které člověk má.
