Byl jeden život a nebyl životem, ale Bohem, kdo je pak kdo rozhoduje stvořitel, nebo je to

Jednej jako Bůh a mysli jako člověk, tak zní slova toho kdo nás poslal, proto si přeji aby lidé našli to co ztratili, Boha v sobě.

Bůh přistupuje k celému stvoření stejně, ať vysoké či nízké všechno obdrží to co má obdržet (pracovní název)
Byl jednou život a to život věčný. Toto téma nemůže začínat jinak z důvodu poznání hloubky, která pramení z hloubky duše, která je s tvůrcem světa. Jedná-li se o Boha, věc je o to komplikovanější, že zastávat takovou věc jako člověk, koleduji si o poznání Boha tím nejniternějším způsobem, což ne každý člověk dokáže. Pro tento úvod uvedu dvě schémata, která musí být dodržena. 

• První schématem je poznání duše 
• a druhým schématem je poznání Boha. 

Bez těchto dvou schémat se nedá dávat všemu co potřebuje. Proto uvedu několik příkladů, které budou ilustrovat co souvisí s čím.

Na jeden případ se zaměříme podrobněji a tím je poznání duše, které vyplývá člověku z podstaty věci jako nejbližší, čím mám na mysli, že duše je člověku bližší než kabát, což je tělo.
Jedná-li se o tělo budeme považovat jej za odraz duše. Toto tělo je tak odrazem a přitom samo je umožněno žít v takových podmínkách v jakých žijeme, jako lidé. Proto duše zde plní funkci těla fyzického i duchovního. Dá se tedy podle těla uspokojivě zjišťovat i duchovní vlastnosti dané osoby. Čím je člověk výše, tím je milejší lidem, protože jeho duše je přimknutá k Bohu jako zdroji všeho. Takoví lidé dokáží vše a nejsou sami, kdo jim bude v tomto snažení pomáhat.
Toto poznání duše i těla je dáno tím, že člověk dává svému tvůrci to co si zaslouží. Tedy co je císaři, císařovi, co je Boha, Bohu. Toto schéma budiž naplněno měrou nejvyšší.

Pokud by jsme rozebrali druhé působení a to Boha, dostaneme se na rozcestí, protože poznat Boha nejde bez poznání vlastní duše. Je to základ se kterým rosteme do nebes, jak bych podotknul. Proto upřením jen to, že duše je klíč a Bůh je zámek do kterého pasuje.

Myslím, že toto téma bylo rozebráno tak jak si zasloužilo. Připouštím, že dokonalost nezní takto hrubě a člověk by tak měl nasměrovat své kroky k vlastnímu poznání, které je mnohem jemnější než tento text, který má funkci jak bych řekl didaktickou na rozdíl té co budeme realizovat osobně v sobě a v Bohu.