Topím se, pomoc, zachraň mě

V těchto dnech přemýšlím o majáku. Takový maják ukazuje cestovatelům, kudy mají plout, je malým světlem ve tmě. Světlem, které snad lze přehlédnout, ale které mi může pomoci nezabloudit a nehavarovat.

Mám kolem sebe hodně majáků. Na první pohled nejsou vidět, ale při bližším zkoumání zjišťuji, že se kolem mě pohybuje mnoho lidí ochotných nezištně pomoci a třeba ukázat možný směr další cesty.

            Pracuji v Salesiánském středisku mládeže v Českých Budějovicích, kde mám mimo jiné na starosti letní tábory, které se někdy nazývají také chaloupky. No, vlastně mám na starosti… Řídím přes 70 skvělých lidí, dobrovolníků, kteří neváhají kus prázdnin bezplatně obětovat druhým, třeba dětem. Díky nim letos mohlo přes 250 dětí prožít kus hezkých prázdnin.

            Jednoho dne jsem jel s dětmi na raftech a malý chlapec mi vyprávěl sen. Zdálo se mu, že je na lodi a loď se začala plnit vodou a potápět. Všichni byli zoufalí, ale našel se někdo, kdo našeho hrdinu zachránil. V tomto snu byl zachráncem jeden konkrétní vedoucí. Pro kluka byl zárukou jistoty, že se mu nic nestane. Měl jsem velkou radost, že naši vedoucí dokážou působit na děti tak, že s nimi mají pocit bezpečí, že je jim s nimi prostě dobře.

            A tak vám přeji, abyste také měli kolem sebe tolik skvělých lidí jako já. Abyste nepřehlédli majáky a sami takovým majákem byli pro druhé. Vždyť k čemu vlastně slouží čas prázdnin a dovolených. Zastavit se, uvědomit si, že mám kolem sebe lidi, které mám rád a oni mě. Jen to ale nepřehlédnout. Maják totiž svítí často nenápadně…

            Hezký zbytek prázdnin :-)