Proč se nebojím Evropské unie

Kampaň před volbami do Evropského parlamentu vrcholí. Včera jsem sledoval na veřejnoprávní televizi spoty jednotlivých politických stran, které kandidují v těchto volbách. Překvapilo mě, kolik z nich se nepřátelsky staví k Unii jako takové. Většinou jde o marginální strany, přesto je pozoruhodné, kolik politických uskupení se domnívá, že právě díky této volební rétorice naláká voliče.

Tradičně euroskeptická je ODS, která se pomalu stává stranou na okraji politického spektra. Upozorňují na sebe jakousi podivnou peticí, ve které odmítají euro a propagují korunu jako národní měnu. Na koho tím vlastně míří? Považuji se spíše za pravicového voliče, domnívám se proto, že je přece lépe usnadňovat obchod mezi jednotlivými zeměmi. Společná měna tomu přece nemůže bránit. Naopak. Zavedení eura jistě nevyřeší naše problémy, zároveň nám ale přece neublíží tak, že bychom proti němu měli sepisovat petice. S vládou, kterou povedou lidé typu Petra Nečase nebo Miroslava Kalouska, to s námi půjde z kopce euro neeuro.

ODS se snaží uměle vyvolat pocit nějakého ohrožení národa. Je to velmi nebezpečné. Nesjednocená a nespolupracující Evropa je přece daleko horší než Evropa sjednocená, byť plná kompromisů. Pokud jsme s někým v partě, musíme do této společnosti něco vložit. Členství v klubu nám přináší mnoho výhod, stále ale musíme být také my prospěšní pro ostatní. Ohrožení pro naši republiku může přijít možná z Ruska, ale rozhodně ne z Bruselu.

ODS je pro mě tedy nevolitelná. Je pro mě totiž neslučitelné hájit pravicovou politiku a zároveň probouzet v lidech nízké pudy a živit v nich pocit strachu z toho, že nám v Unii někdo něco bere. Úředníci z Bruselu prý rozhodují o nás bez nás. Jarek Nohavica zpívá ve své písni, že na euro „sere“ (https://www.youtube.com/watch?v=x1NUoGLdUzw). Pokud tedy budeme „srát“ na euro, což je asi volební hit ODS, bude pak Evropská unie „srát“ na nás. A právě tehdy se bude rozhodovat o nás bez nás. Nakonec se z toho ovšem „posereme“ my, nikoli sjednocená Unie.

Pokud tedy chceme v Unii něco znamenat, pak je jistě lepší hrát aktivní roli. V evropském parlamentu potřebujeme politiky, kteří budou hájit české zájmy, ale budou ochotni s ostatními zeměmi spolupracovat. Neustále si hrát na ukřivděného se nám dlouhodobě nemůže vyplatit. Vyberme v těchto volbách ty kandidáty, kteří nás budou dobře reprezentovat, nebudou nám dělat ostudu a díky nimž se Česká republika dostane z periferie do hlavního evropského proudu.

Jako nejpilnější poslanec byla vyhlášena europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). Ve volbách podporuji právě ty osobnosti, které pracují a hledají, co nás s Evropou spojuje, nikoli rozděluje. Samozřejmě při tom nezapomínají na české zájmy. Je na nás, jak bude Evropa vypadat v nejbližších letech, je na nás, koho tam pošleme. Budeme se stále něčeho bát a uraženě stát stranou nebo se dáme aktivně do práce s ostatními? Přeji Vám šťastnou ruku v těchto volbách.