Vnímání Korupce se referendem nevyřeší.

Cesta jak se  korupce se zbavit, je ji  vnímat , najít a trestat. Na posledním místě vnímání korupce je ultrakomunistická severní Korea. Otázka je, kdo se tam byl zeptat a koho, ale je to prostě tak. Na poslední příčce je neschopnost  korupci vůbec chápat a vnímat.

V roce 2008, kdy bylo vnímání korupce nižší než dnes  jely naplno předražené  projekty a vysoké úplatky začaly blokovat a neúnosně prodražovat investiční záměry. To začalo vážně blokovat hospodářský rozvoj a vadit  podnikatelům jako Janeček a Babiš a mnoha dalším a tak o tom začali mluvit a organizovat nápravu namáhavou cestou k právnímu státu. Ale jako altrnativu  místo reality populisté lidu  nabízejí  dvě iluze. O tom, že za bolševika  korupce nebyla a o občanském referendu. Máme dostat na vybranou se zkratkou pod praporem  ústavního  referenda  šupem vrátit do  totality? Je snad tak těžké si to v hlavě srovnat? Když blbost kvete, nese jedovaté plody. Komunisti v roce 48  nepodláceli? Majetek kradli (tzv.znárodňovali) a kradené si rozdávali jako posty i majetky podle stranické legitimace. Když po několika letech hospodářství zkolabovalo,další  státní loupež se jmenovala  měnová reforma. Pak ale už nebylo co krást  a začala ta každodenní  občanská  korupce. Podplatit se muselo všecko od hovězího u řezníka po Trabanta v Mototechně, od doktora v Ikemu po instalatera v OPBH. Kauza Mrázek ukazuje jak plynule tenhle system v totalitě fungoval jako kriminální náhražka trhu a jak přešel do Klausova bezprávního  tzv."Mafianského kapitalizmu". Ted když se konečně o korupci mluví a taky jedná, chtěli by toho populisté pana  Okamury využít a rovnou změnit system, což by se ústavním referendem jistě podařilo. Referendum je  otázka,kterou pro nás někdo připravil. Když se podíváme po světě, švýcarské referendum jednou nedovolí regulovat platy manažerů a pak zase zakáže stavět minarety, jednou se volí pro tunel a jindy proti tunelu, jednou proti Olympiádě a jednou proti Mrakodrapům, jednou pro trest smrti a někde  proti kouření. Bude-li dostatečně blbá nálada,  múžeme ústavním referendem začít zase v roce 48, v roce 18 nebo 38. Demokracie vyžaduje schopnost nenechat se zblbnout, najít a pak zvolit lidi, kterých si vážíme a proto jim  můžeme důvěřovat. Je to možné i když strany  takové lidí  na první místa kandidátky dát nedovedeou. Je to bohužel  trochu náročnější na bednu než ano anebo ne v referendu.