Kypření česko-evropských averzí

Nemám sice institut ,ale dnes jsem seděl s třemi ekonomy v elegantní  turecké restauraci ,kde nás obsluhoval sympatický německy mluvící Řek .S Profesorem,bankéřem  a studentem  politické ekonomie. Na TV monitoru běžely zprávy o Kypru .

V Česku se celá záležitost bude týkat skoro výhradně turistů, ti budou možná brzy muset někde tajně vexlovat Drachmu. No a pak těch, kteří z důvodů  čistých a nezištných zakládali své firmy na Kypru.

Můj názor je, že Kypr neměl nikdy patřit do  Unie tak jako Srbsko nebo Kosovo , protože země, které nemají vyřešené pohraniční spory nemají ani nárok do Unie vstoupit. Přijetí Kypru –tedy té části poloostrova s řeckou etnikou si dalo Řecko za podmínku vstupu.Turecké části Kypru se členství netýká. Unie , tak žhavá na vstup Řecka, jeho žádosti o vstup k nátlaku na vyřešení sporů a sjednocení Kypru nevyužila a ani nemohla, pro betonovou zatvrzelost řecko –kyperské vlády. Svoje ekonomické a správní problemy maskovalo Řecko falešnými bilancemi, ale mělo v Evropě mnoho kamárádů, také Česko. Kypr-daňový ráj a pračka nelegálních a nezdaněných peněz především z Ruska a evropských mafií finanční potíže tehdy neměl a jak se dovídáme z institutu“ těšil se relativnímu zdraví“ z kterého ho vrátila do reality řecká krize. A najednou není Kypr schopen splácet státní dluh a financovat státní výdaje. Proto se psalo o tom, že se ruské společnosti z Kypru se mají na finanční injekci významně  podílet. Nakonec to dopadlo až moc jednoduše. Jednorázovou daní z vkladů v bankách nad 25 tisíc 6,9 % a nad 100 tisíc 9.9%.                                         

Anglický bankéř považuje nucený odvod z vkladů domorodců za velice špatný signál pro celou Evropu. Jak známo je tu garance 100 tisíc Eur, na které se vkladatelům nesmí sáhnout. Proto se měly odvody týkat kont nad tuto hranici a ne střadatelů. Strach před takovým řešením povede k výběru vkladů ve všech problémových zemích, k černému trhu a daňovým únikům. Jednorázová daň měla postihnou konta těch kdo nejsou rezidenty a také schránkové společnosti, které točí a perou na Kypru své zisky .

Ale na naše poměry: asi  každý podnik, ale ne každý tzv. střadatel má u nás na kontě 25tisíc Euro-630 tisíc korun. Platí to i na Kypru? Zdánlivě chudá země Řecko-Kyperská má  vyšší úspory na obyvatele než mnohé severní prosperující země. Tedy na korupčním systemu profitovaly dlouho i široké vrstvy. Stačí životní úroven srovnat s tureckou částí ostrova. Na ostrově je i britská základna a tak odvod postihne jak armádu tak britské vysloužilce,kteří se na ostrově usadili.

EU nyní uložila Kypru řadu opatření k zamezení nekalých finančních praktik. Pokud zítra Kyperský parlament odvody neschválí dojde k neřízenému bankrotu. Pak už jen vystoupení z Eurozony a návrat ke kyperké Drachmě, doprovázený ekonomickým kolapsem. Takové malé varování pro Řecko.. Islandskou cestu by si některé země nezasloužily a ani by ji neuměli. Kypr by se z bankrotu  dostal velmi rychle  do turbulencí blízkého východu.

Pokud nějaká lobby dostat Česko ven z EU, stačí ve stavu právní (ne)jistoty jakou doma máme, praktikovat a rozjet naplno to co tak hezky, byť částečně dlouho fungovalo na Kypru. Přiklady jako Key investment , Mosteckou uhelnou atd. a  mnohé připady ošetřené amnestií už taky máme. No a po bankrotu hurá na východ.