Nedá a nedá si pokoj. Jezdí si po Česku, řeší místní problémy, ale jako vždycky se přitom ještě otevřeně vyjadřuje k mezinárodní situaci. Chudák premiér Sobotka ani neví, co bude zase žehlit v EU.
Turkům se zase nelíbí,
jak si president naší malé České země může dovolit kritizovat velké a mocné Turecko, spolu partnera NATO, když hlavní představitel EU Německo s takovým pochopením madam Merkelové a vrcholných zástupců EU, ochotně souhlasilo s požadavkem presidenta Turecka pana Erdogana na financování uprchlických táborů se Syrskými utečenci v Turecku, s požadavkem na rychlé zavedení bezvízového styku s EU i s požadavkem na urychlené jednání o přijetí Turecka do Evropské unie.
President ČR Miloš Zeman
pravděpodobně dosud neakceptoval realitu, že president Turecka Recep Tayyip Erdogan pouze skromně navazuje na Velkého sultána Osmanské říše, který již v průběhu 16 století okupoval, či drancoval podstatnou část Evropy a vybíral Tribut, tedy poplatek za mír nejen od České i Moravské země a přitom bral do otroctví Čechy a Moravany. President naopak považuje spojenecké chování Turecka k ISIS, či pronásledování vlastních Kurdů za skandální s tím, že dle jeho názoru by Turecko nemělo být členem EU.
EU se zavázala vyplatit Turecku
tři miliardy EUR, tedy skromných cca 81 miliard Kč, přičemž z unijního fondu EU se zaplatí 500 milionů EUR a zbytek musí uhradit státy EU z vlastních rozpočtů, což pro Českou republiku zatím činí cca 300 – 400 milionů Kč ročně v následných dvou letech obdobně, jako pro Slovensko. Vzhledem k tomu, že podle presidenta Erdogana Turecko již vynaložilo na uprchlíky přes 7 miliard EUR, tak se dá logicky předpokládat, že Turecko bude v dalších následujících letech svoje požadavky na hrazení nákladů na uprchlíky opakovat, či stupňovat. Našemu presidentu Miloši Zemanovi se tyto poplatky Turecku logicky nelíbí s ohledem minimální počet uprchlíků v poměru k velkému počtu občanů Turecka a proto považuje tyto poplatky Turecku za Tribut, tedy za poplatek za mír v Evropě, který musely Evropské státy platit Turecku v 16 století, což nepovažuje za přijatelné.
Madam Angela Merkelová,
neměla příliš na výběr. Má v Německu dlouhodobě téměř milion Muslimů s volebním právem a odmítat další nové Muslimské uprchlíky by bylo problematické. Tak nadšeně vítala nové Muslimské uprchlíky a kritizovala rostoucí ploty na vnitřních hranicích států EU, až ten plot nakonec začala sama stavět i na části hranic Německa. Teď má Německo milion nových uprchlíků a lze pochybovat, že by s dalšími 2,2 miliony uprchlíků z Turecka si madam Merkelová poradila. Nelze se tedy divit jejímu velmi vstřícnému jednání s Tureckem a jejímu požadavku na rozdělení uprchlíků do ostatních států EU. Jde samozřejmě i o to, že náklady na uprchlíky se s velkou pravděpodobností nebudou hradit z národních zdrojů, ale z unijních zdrojů s tím, že se tak budou na financování uprchlíků podílet i státy, které uprchlíky odmítly přijímat a které preferují zabezpečení a ochranu vnější hranice EU, místo přijímání uprchlíků a placení poplatků Turecku. President ČR Miloš Zeman považuje ochranu hranic Evropské unie za základní povinnost EU, která nebyla dosud realizována na potřebné úrovni.
Premiér Bohuslav Sobotka
na rozdíl od presidenta ČR Miloše Zemana považuje akční plán spolupráce s Tureckem za pozitivní klíčový krok s ohledem na tlak Německa i některých dalších států a nezbude mu, než na unijní půdě, alespoň částečně korigovat stanovisko presidenta České republiky přesto, že naprostá část občanů České republiky ve věci uprchlíků a Turecka,
plně podporuje stanovisko presidenta České republiky Miloše Zemana.
