Slyšeli jste pana prezidenta?

„ A vo co ti k.... de?“ Ano, o co jde? Pravda, prezident by neměl mluvit tímhle nářečím, ale bohužel, doba je taková jaká je.

Tím mám na mysli, že sprosté slovo z úst hlav pomazaných je pro mne stejně nepřijatelné, jako jiné slovesné paskvily a jakési novotvary složené ze špatné angličtiny a ještě horší češtiny, kterými jsou jejich projevy prošpikovány. (Snad proto, aby prokázali svůj intelekt)

Nejsem, věru opravdu ne, školometským puritánem a tak tu nechci vést plamenné řeči o tom, kdo všechno by měl, a to nejen mladou generaci, učit spisovné češtině. Nechci kritizovat ani učitele, ani novináře a komentátory, ani podnikové manažery, i když zrovna u nich by to možná stálo za to. Jejich e-mailová čeština je opravdu jazykovým skvostem a to i s velkými písmeny u každého podstatného jména  a s jednotným písmenem i.

Jak jsem řekl, prezident by neměl! Ovšem, co mě nadzvedlo, je počínání některých úzkoprsých a nevšímavých, mezi které počítám i onoho pana ředitele gymnázia, co z protestu sundal podobiznu prezidenta. Prý neví, jak by to měl studentům vysvětlit.

Patrně jim asi chtěl vysvětlit, že se tato slova nepoužívají, protože chudáci žáčci je slyšeli určitě poprvé. 

No, jsou tu dvě možnosti. Buď na tomto gymnáziu jsou neobyčejní andílci, co se celý den na sebe jen usmívají a přejí sobě i kantorům navzájem jen slunce v duši, a nebo je pan ředitel tak trochu mimo mísu.

Prostě: Za prvé - vsadím nové boty, že nikdo z oněch studentů prezidentovy hovory z Lán neslyšel a za druhé - vsadím i pyžamo, že tihle studenti používají při své každodenní mluvě i mnohem ostřejší výrazy, než jsou ty prezidentovy.

Možná by měl pan ředitel, občas zajít na chodbu své školy, či poslechnout za dveřmi toalet, aby se něčemu přiučil. Garantuji mu, že dlaždiči, pokud tedy ví o čem je řeč, byli daleko sprostější. Mimochodem, ta otázka napsaná v úvodu je právě z úst studentů střední školy a je to jejich běžná replika.

 Je prostě taková doba. Tak jak se dříve bavili jen dospělí, se dnes baví děti již od desíti let - tak jak se dříve bavili jen chlapi v hospodě, se dnes baví dámy,  a to bez rozdílu profese, pane řediteli.

Ovšem je hezké, že tři děti pana ředitele, jak prohlásil, tyhle slova neznají. Je radost vědět o někom, kdo má tak vzornou rodinu. To určitě jeho děti nemají ani přístup na internet a ani se nemohou koukat na televizi, protože horší než sprosté slovo je podle mě ono všude přítomné a veřejně dostupné násilí a hrubost.

Ano, pan prezident by neměl, ale neměl by ani pan ředitel. Neměl by dělat věci, které dost dobře a logicky nemůže zdůvodnit a neměl by jednat tak, aby to nevypadalo jako politika. Taková malá, uskřípnutá politická satisfakce.

„ Tak vo co ti k.... de?“